brig. Gen. Ing. Miroslav Krejčík, 1. ředitel Vojenského zpravodajství v letech 2004-2007

Ahoj Mirku, jdeme rovnou na věc a budeme si spolu povídat jak ty říkáš „ na placato“. Budeme to co se děje nazývat pravými jmény, nejsme diplomaté, abychom se vykrucovali. Jsem mezi lidmi a situace je taková, že část lidí nemá ráda Rusy, jiní nemají rádi Ukrajince, někteří nemají rádi oboje, ale co je nejmarkantnější, tak absolutní většina má strach a obavy z toho, co se ještě může stát. Před zahájením invaze na Ukrajinu, jste se spolu genpor. Ing. Miroslavem Kostelkou a briggen. Andorem Šándorem účastnili debaty na téma situace Rusko vs. Ukrajina. Bylo to moc poučné a hlavně realistické. Pojďme se společně pokusit připravit naše čtenáře a občany na to, co nás ještě s největší pravděpodobností čeká.

Média jsou plná vyjádření expertů na válku, ale válka nejsou pouze boje v místě střetu, ale tak dlouhodobé odstraňování následků války. Čím déle se konflikt na Ukrajině povleče, tím ty následky budou větší. Jak z hlediska lidských ztrát, tak následně i ekonomické a humanitární. Vše jde ruku v ruce a musíme se připravit, že důsledky ozbrojeného konfliktu na Ukrajině pocítíme zejména v ekonomické rovině v nejbližších letech. Drahota, nedostupnost některých druhů zboží nejen pro běžné užití, ale i pro průmysl. Jsou to věci související s ropou, železem, hliníkem a samozřejmě s potravinářskou pšenicí a další komodity.

Zkus nám prosím tě ještě stručně popsat situaci z pohledu Ruska, Ukrajiny a Česka.

Dopady tohoto konfliktu jsou fatální, došlo k velkému pohybu místního obyvatelstva, v současné době je to již 1,7 miliónu lidí, kteří směrují do sousedních států směrem na západ. Polsko, Slovensko a část se přesunu k nám. Co se týče toho vojenského konfliktu, tak tam je to jednoznačně vidět, že jeho cílem je obsadit a získat kontrolu nad územím Ukrajiny a když ne celou tak část. Veškerá ta vojenská kampaň, která v současnosti probíhá, je díky počátečnímu neúspěchu zaměřena na zlomení odporu obyvatelstva. Vojenské akce se bohužel přesměrovaly z vojenských na civilní cíle, jako jsou obytné budovy, školy a další věci, které s válkou přímo nesouvisí. Vzniká tam něco, se se dá nazvat jako „spálená země“ a bohužel jsme odkázáni jako ostatní pouze na informace z médií. Z pohledu Česka, je to velmi krátká vzdálenost, sice se ty největší boje vedou na východě Ukrajiny, ale samozřejmě, když to vezmeme na kilometry, tak je to už velmi blízko. Nás se v této první fázi dotkne zejména ta vlna utečenců z území, kde se bojuje a samozřejmě a druhý dopad je ekonomický ten, o kterém jsem již hovořil. Zvyšování cen některých komodit a nedostupnost některých dalších, které jsme dováželi z Ruska a Ukrajiny.

Jak jsme na tom v oblasti vlastní obrany a ochrany z pohledu naší země?

Tady musím říct, že postavení z pohledu ČR nejsme na tom úplně špatně, a to zejména z toho důvodu, že jsme členskou zemí NATO. Proto nepředpokládám, že by Putin, při tom svém válečném tažení, které teď spustil, že by se dotkl hranice členských zemí NATO. Z hlediska obranyschopnosti máme profesionální armádu, která je v omezeném rozsahu schopna plnit úkoly nejen při obraně vlastního území, ale i při posílení sil NATO na východní hranici, což už se děje a je to náš podíl, kterým přispíváme na posílení obrany východní linie hranic s Běloruskem a Ukrajinou. Co se týče toho, co se v posledních letech podceňovalo, to je otázka připravenosti obyvatelstva. Armáda je cvičena pro vedení bojové činnosti a je schopna vést tuto činnost průběžně, zatím co civilní obyvatelstvo, si myslím už nemá tyto věci „v krvi“ a může se stát při nějakém velmi výrazném zhoršením nedej bože, při použití nějakého typu zbraní hromadného ničení nebo kdyby se agrese ze strany Ruska nezastavila na hranicích Ukrajiny, bychom měli být schopni aktivovat tu naši ochranu obyvatelstva. Počínaje technickými prostředky jako jsou varovné systémy a další prostředky pro informovanost obyvatelstva. Ale s tím souvisí kryty, které jsou od dob studené války zanedbané, část jich byla zprivatizována nebo neslouží svému účelu nebo neexistují. Není to jen o krytech, ale i o vybavení, infrastruktuře v některých městech třeba metro, víme z povodní, že zatopit metro není až tak složité, ale to je katastrofický scénář. Další jsou takzvané nedotknutelné zásoby, to jsou pro to, aby se v takovýchto složitých podmínkách mohli lidé vyzásobit vodou a základními potravinami a hygienickými prostředky. Což si myslím, že je v současné době hrubě nedoceněno a budeme muset se na tohle to s největší pravděpodobností podívat z pohledu SSHR nebo z něčeho, čemu se říká vlastně válečné hospodářství, protože při zhoršení mezinárodní situace se mohou aktivovat některé „aktiva“ se tomu říká, ať už se jedná o vozidla nebo některé výroby, které se přeorientují ne výrobu, neříkám válečnou ale potřebnou v dané době. To je i úkol pro české politiky, aby situaci, která nastala promítli do české legislativy na horší stavy. My jsme byli zvyklí, že se připravujeme na povodně nebo nějaká tornáda, ale tohle to je válka, kde se může stát, že se to velmi rychle rozšíří někam jinam. Já si to samozřejmě nepřeju a nepřeje si to vůbec nikdo, ale KDO JE PŘIPRAVEN NENÍ PŘEKVAPEN.

Pamatuji brannou výchovu a Svazarm, mám pocit, že to svůj význam mělo a nyní nám to chybí.

My jsme jako střední a západní Evropa v posledních desetiletích žili v bláhové naději, že zavládne trvalý mír a ty naše optimistické představy nebyly úplně přesné a jak je vidět, že dokud existují takoví lidé jako je Putin a jeho okolí, tak si musíme zvyknout, že situace taková růžová nebude. To znamená, že bude nezbytné oprášit ty věci, které souvisely přípravou obyvatelstva na krizové situace a to nejen na válku s tím, že by měla být posílena výuka té tzv. branné výchovy, ale nevyhneme se tomu, aby starší generace, která dávno není ve školách měla možnost nějakou osvěty se seznámit s tím, jak se chovat v případě takové situace. Tady může sehrát svou roli nejenom stát, ale zejména i ty zájmové organizace, zmínil si Svazarm, který mi starší pamatujeme, ale i dnes velmi dobře fungují organizace, které se zabývají věcma na úrovni osobní ochrany a bojových umění a ty mohly vnést nějaký příspěvek. V armádě máme dobré zkušenosti s MUSADO MCS. Ale samozřejmě i ten stát bude muset něco udělat v tomto směru. Čili bude se muset vrátit něčemu co bylo nazývané branná výchova a bylo to bohužel zpolitizované, já to považuji za potřebnost. Každý člověk by měl vědět, jak se chovat v nějaké kritické situaci, co si má sbalit, jak si počínat, aby neděl zbytečné věci a neohrožoval ani sebe ani své okolí a chránil především lidské životy. Co se týče armády, my víme, že po té co byla zrušena základní vojenská služba, tak vlastně jsme vybudovali profesionální armádu. Profesionální armáda není příliš početná, má zhruba 26 000 vojáků v aktivní službě. Máme sice aktivní zálohy, máme i něco co by se dalo aktivovat formou záloh, těch, kteří prošli vojenskou službou a jsou teď v civilu, ale určitě by stálo za to zvážit a zanalizovat, jestli je to dostatečný počet. Pokud by se ukázalo, že počet je nedostatečný, mělo by se vrátit k debatě téma zavést skutečně nějakou základní vojenskou službu nebo náhradní vojenskou službu. Samozřejmě ne ve formě dvouleté služby nebo roční, jde o to, aby zejména ta část mužské populace ve věku 18-25 let dostali základní vojenské dovednosti a návyky minimálně na úrovni obsluhy těch jednoduchých zbraní a vojenského chování, protože to může chybět. Kdybychom to neměli, tak se za týden nebo dva nedoučíme. Každý rok nám přibývá plus mínus stotisíc dětí, tzn. V té hranici 15-25 let je to při poměru 1:1 muži a ženy zhruba několik desítek tisíc potenciálních záložáků budoucích, kteří by prošli nějakou formou vojenského výcviku. Je to především řekl bych věc politická a bohužel u nás, protože to není populární téma a ruku v ruce s tou faktickou, je to i věc ekonomická, protože všichni lidé by po dobu toho výcviku byli vyřazeni z aktivního profesního nebo zaměstnaneckého života, ale já myslím, že je to investice která se vyplatí, protože v případě potřeby bychom měli kam sáhnout. Teď se obávám, že nebude kam.

Mirku děkuji, počítej že se na tebe zase obrátíme . Víš dobře jak to je, když někomu pomůžeš, tak ti nepoděkuje, ale příště si přijde za tebou pro pomoc zase. Tak nás brzy čekej.

Žádný problém, jsem připraven. Jak jsem říkal, KDO JE PŘIPRAVEN NENÍ PŘEKVAPEN.

Ještě bych rád požádal, aby sis udělal na naše čtenáře i lidi na mělnicku čas. Chystáme se oslovit pana starostu o spolupráci při organizaci semináře pro veřejnost a jistě tam bude na tebe dost dotazů.

Když to připravíte, dej včas vědět a rád se zúčastním.

Díky a budeme se na tebe těšit

Rozhovor se konal dne 8.3.2022

 

 

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter