OKÉNKO STAROSTY: Hrozba pro občany města Mělníka – zdražení odpadu
Město Mělník, ale i ostatní obce a města v České republice vystrašil poslanecký návrh, který počítá s postupným zdražením poplatků za ukládání odpadu na skládkách. Místo současných 500 korun za tunu by se už příští rok platilo 1150 korun. A následovalo by další postupné zdražování až na dva tisíce korun v roce 2023. Město Mělník spolu s ostatními obcemi varovalo Ministerstvo životního prostředí ČR a Poslaneckou sněmovnu, že by v takovém případě museli za odpadky více platit obyvatelé měst a obcí či náklady by za občany hradila města ze svých daňových příjmů. Tento poslanecký návrh není ničím novým. Již v minulém volebním období se ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) pokusil opakovaně prosadit razantní zvýšení poplatku za ukládání odpadků na skládky. Legislativní rada vlády mu předlohu čtyřikrát vrátila. Plánu na zvýšení skládkovacích sazeb vyčítala, že k němu chybí dostatečná analýza ekonomických dopadů na obce a města a rovněž rozbor nezbytnosti navrhovaného opatření. Když se nepodařilo tento návrh prosadit přes vládu, tak se v tomto volebním období vrací do hry prostřednictvím poslaneckého návrhu. Legislativní změna, iniciovaná poslanci hnutí ANO, stejně jako ministerstvo počítá s postupným až čtyřnásobným zdražením poplatku za odpadky na skládkách.
Městu Mělník, ale i Sdružení místních samospráv vadí, že poslanecká iniciativa odsouvá obce, kterých se nejvíce dotkne, na vedlejší kolej – bez možnosti se k návrhu oficiálně vyjádřit a zformulovat připomínky jako při běžném legislativním procesu, když se předloha posílá do takzvaného meziresortního připomínkového řízení. Město Mělník je přesvědčeno o tom, že zvýšené sazby za odpadky na skládkách mají pomoci stavbám drahých spaloven – byť oficiálním důvodem je zákaz skládkování v roce 2024.
Město Mělník je přesvědčeno, že v této době ke čtyřnásobnému zvýšení poplatků, které podle nás prosazují právě zastánci spalování odpadů, není žádný důvod. Město je přesvědčeno, že případný nárůst poplatků musí být podložen pečlivou ekonomickou analýzou a musí odpovídat evropskému cíli omezení skládkování. EU totiž podporuje třídění a recyklaci, ale podporu spaloven jako cílové řešení odpadového hospodářství odmítá. Separace a recyklace čtyřnásobné zdražení nepotřebuje. Pro města a peněženky občanů je Evropou doporučovaná cesta levnější a dává větší smysl.
Při setkání s mistrem životního prostředí na Mělníku dne 28. 3. 2018 jsem upozornil, že míra skládkování na Mělníku, ale i v jiných obcích od roku 2009 každoročně klesá, a to i bez zdražování. Protiargumentem bylo, že právě razantní zvýšení má sloužit k podpoře právě třídění a recyklace a obce by pak dostávaly recyklační slevy. Pan Brabec byl upozorněn, že navýšením poplatků podporuje pravý opak, tedy vznik dalších spaloven. Dále bylo sděleno, že navýšení poplatků o 650 Kč za rok na tunu odpadu by znamenalo zvýšené náklady města o cca 3 mil.Kč, tedy riziko zvýšení místního poplatku za komunální odpad, který nyní činí 500 Kč na osobu a rok o dalších cca 200 Kč. Pro některé sociálně slabé skupiny obyvatel by to znamenalo problém, který by se mohl promítnout do většího počtu neplatičů. Upozornil jsem pana mistra, že by náklady za skládkování muselo z daného důvodu nést město Mělník.
Pana ministra jsem informoval, že k dosažení cíle, aby v ČR, tedy i na Mělníku bylo separovano a recyklovano 65 % komunálních odpadů, jak to plánuje Evropská unie, je potřeba zejména posílit primární separaci v barevných kontejnerech na tříděný odpad, zavedení pytlového systému separace, rozšíření systému sběru a shromažďování biologicky rozložitelných odpadů, ale i umožnit fungování třídících linek nebo zlepšit podmínky pro odbyt recyklovaných materiálů a výrobků. Na příkladu Mělníka jsem ilustroval, že obce jsou připraveny na zvýšení intenzity primární separace. Vždyť město má 133 stanovišť neboli sběrných hnízd, z toho 20 stanovišť zahrnují mateřské, základní i střední školy. Počet nádob se pohybuje kolem 390, z toho 141 na papír, 161 na plasty a 86 na sklo.
Navrhl jsem, že recyklované produkty by měly být daňově zvýhodněny, aby byly pro odběratele atraktivní a také aby měly výrobky ze směsných plastů své místo ve veřejných zakázkách a nákupech státu, například při výrobě protihlukových bariér, které lemují dálnice. Právě neujasněná daňová politika v odpadovém hospodářství vede k demotivaci obcí, ale i občanů k zvýšené intenzitě třídění. Vždyť kolem 70 % vytříděných směsných platů končí jako palivo do cementáren a veřejnost oprávněně kritizuje tento stav a požaduje vyšší materiálové využití.
