Do Želvího doupěte míří Andrej Rublev

V mělnické kavárně proběhne další filmová projekce spojená s přednáškou, kterou připravila Blanka Zámorská. I tentokrát se bude jednat tématiku spojenou s výtvarným uměním.

Patrně nejznámější film sovětského režiséra Andreje Tarkovského „Andrej Rublev“ je právem považován za jeden ze stěžejních skvostů světové kinematografie. Složité dvouleté natáčení ještě nebylo nic proti tomu, jaké martyrium čekalo film a jeho tvůrce po dokončení. Pětileté tahanice po schvalovacích instancích, o nichž se režisér dozvídal povětšinou z druhé ruky, se staly nedílnou součástí autorova vztahu se sovětskou filmovou byrokracií. Na festivalu v Cannes roku 1969, kde byl snímek francouzským distributorem uveden mimo soutěž, Tarkovskij sice získal novinářskou Cenu FIPRESCI, první veřejné projekce v Sovětském svazu se ovšem tento film dočkal až o dva roky později.

Historická freska o malíři ikon Andreji Rublevovi je ukázkou Ruska 15. století. Je výpovědí o duchovní síle, o pramenech nezničitelné tvořivé energie. Zvonař Borisko symbolizuje podstatu tvorby svojí vyzývavostí, obrovskou sebedůvěrou, nezkrotným přáním pracovat až do vyčerpání. Je předzvěstí probuzení Ruska a stimulem tvorby Rubleva, kterého přemohou tragické události a po zabití zloducha při krvavém tatarském vpádu do chrámu vysloví slib mlčení.

Naturalisticky snímané přírodní scenérie, vesnické chalupy, chrámy ve městě, zdánlivě staticky popisovaný život mužiků, mnichů a umělců dotvářejí velmi sugestivní ovzduší doby. Černobílý obraz je v mnohých pasážích silně výtvarně stylizovaný. Ojedinělý opus v rámci historického žánru, který zároveň překračuje, je členěný do osmi kapitol. Naplňuje jedno z Tarkovského kréd: „Umění existuje výhradně proto, aby napravovalo svět.“

Pravdivost těchto slov si bude možno ověřit tuto neděli 8. října od 18.30 i v Želvím doupěti.

mar