Žili mezi námi… Olga Scheinpflugová

Populární herečka a manželka spisovatele Karla Čapka se 3. prosince 1902 narodila v domku ležícím v půvabné uličce Na valech nedaleko nynějšího slánského Masarykova náměstí.

Žačka herečky Národního divadla Marie Hübnerové sbírala zkušenosti především na divadelních prknech. Vytvořila nejrůznější postavy v klasických i současných inscenacích. Během angažmá v Městském divadle na Vinohradech (1922 – 1929) umělecky vyzrávala pod vedením slavných režisérů Jaroslava Kvapila, Jana Bora a Karla Čapka.

Vedle komediálních rolí tady vytvořila zejména tragickou postavu Soni v dramatizaci Zločin a trest. Po odchodu z Vinohrad byla až do smrti členkou Národního divadla. Na první scéně ztvárnila nepřebernou řadu významných rolí širokého rejstříku. Spolupracovala zde s mnoha renomovanými režiséry, jako byli například Karel Hugo Hilar, Alfréd Radok či Otomar Krejča.

Na divadelním pódiu přesvědčila o svých komediálních schopnostech, sama byla autorkou několika konverzačních her. Nejúspěšnější Okénko bylo dokonce dvakrát zfilmováno. Její herectví však tíhlo hlavně k zobrazování tragických moderních ženských osudů. Předtím, než musela kvůli svému manželovi Karlu Čapkovi v roce 1942 Národní divadlo opustit, hrála Janu z Arku v inscenaci Svatá Jana (1936) Julii v Romeu a Julii (1938), Mimi z Loupežníka, v Shakespearově Lady Macbeth se zaskvěla v roce 1939. Dva roky nato vytvořila titulní roli v Antigoně a o rok později v Medee.

Po válce se sicedo „zlaté kapličky“ vrátila, ale velké herecké příležitosti dostávala jen občas (například Olga ve
Třech sestrách, Phoebe v Osborneho Komiku, Strunová v Křišťálové noc). Poslední divadelní rolí byla Čapkova Matka, kterou pohostinsky ztvárnila na prknech Divadla na Vinohradech jako host.

Film tuto výraznou umělkyni dost opomíjel, přestože sama napsala mnoho námětů. Až v posledních letech
života dostávala příležitost ve snímcích Evalda Schorma, Zbyňka Brynycha a Jiřího Krejčíka. Mnoho fanoušků získala nezapomenutelnou titulní postavou v seriálu Eliška a její rod, jenž pro ni napsal legendární Jaroslav Dietl.

Kromě divadla se věnovala literární tvorbě (Český román, 1946, Byla jsem na světě, 1988), psala i pro děti, pro
něž vytvořila několik divadelních her. Zemřela 13. dubna 1968 v Praze.

red