TIP NA VÝLET: Betlémů je hodně, ale Peklo je pouze jediné

A kde jinde nežli na hradě Houska! Tajemný, magický, prokletý či pekelný, tak bývá nazýván tento historický objekt. K hradu a jeho okolí se váže mnoho pověstí. Nejoblíbenější je ta o pekle, jehož vchod prý střeží strašlivý černý mnich bez obličeje. A Karel Hynek Mácha při svých toulkách po hradech a zříceninách navštívil i Housku kde strávil noc a ve svých snech spatřil události dávné budoucnosti. Je zde nějaký „stroj času“ či ona pověstná „brána do pekel“? Někdo hledá v místní kapli, jiný v hradní studni. Pravdu se asi nikdy nedozvíme.

Hrad byl založen ve 2.polovině 13.století pravděpodobně králem Přemyslem Otakarem II., společně s nedalekým Bezdězem. Avšak i to je další zdejší záhadou. Z pohledu historika-architekta byla Houska založená na místě absolutně nesmyslném. Zakládal-li panovník hrady, vždy to bylo proto, aby chránil území, obchodní cesty nebo hranice. Nic takového neplatí na Housce. Navíc byl hrad založený na místě bez pitné vody! Na sklonku 16. století, kolem roku 1590, se hrad dočkal přestavby na renesanční zámek, tyto úpravy se projevily sgrafitovými průčelími a sklenutím některých místností, jichž je na zámku čtyřiatřicet. K dalším úpravám došlo roku 1823, kdy Housku vlastnili Kounicové. V roce 1924 koupil hrad od hraběnky Eleonory Andrássy prezident Škodových závodů Josef Šimonek, kterému Karel I. udělil také dědičný šlechtický titul. V roce 1948 byl ale hrad znárodněn a stal se depozitářem Národní knihovny a postupně chátral. Další zajímavostí je skutečnost, že v 70 letech sem byl „uklizen“ coby kastelán hudebník Svatopluk Karásek a za ním sem jezdili členové legendární skupiny Plastic People of The Universe a tajně tu skládali i nahrávali. Na Housce Plastici například na magnetofonový pásek nahráli své první album, které potom vyšlo v Kanadě. A k další „úpravě“ došlo v 80. letech minulého století kdy přišlo komunistické vedení neratovické Spolany s plány, podle nichž měl gotický hrad Houska sloužit jako noční sanatorium pro pracující ze Spolany a příslušníky spojeneckých vojsk. Tehdy byla i přes protesty památkářů zbořená vyhlídková věžička. Nehodily se základy věže, které by ubíraly místo pro uvažované pokoje budoucích nočních lázeňských hostů. Po sametové revoluci byla Houska opět navrácena rodině Šimonků a ti ho v roce 1999 poprvé za celou dobu jeho existence zpřístupnili veřejnosti. Nyní kromě prohlídek se zde pořádají jarmarky, koncerty a další společenské akce.

A další zdejší zajímavostí je již zmíněné Peklo. Mimo hlavní prohlídkový okruh, samostatně, v prostorách bývalé kočárovny se totiž nachází ručně vyřezávané lipové mechanické Peklo, jedinečné to dílo volně inspirované Danteho Božskou komedií, konkrétně její první částí „Peklo“. Dvanáctimetrová délka a dvoumetrová výška daly dostatek prostoru pro jedenáct obrazů pekelných trestů za pozemské hříchy. Otcem myšlenky byl řezbář Tomáš Štěpán, Peklo vyřezal Jan Kopecký a výrazně se na tom podílel i místní kastelán Miroslav Konopásek. Hudbu pro pekelnou expozici složil profesor Václav Mazáček a pod jeho dirigentskou taktovkou ji nahrál Komorní orchestr Dvořákova kraje.

Návštěvníci tak například poznávají, jaké tresty zakoušejí lidé za své hříchy. Například za Obžerství se topí ve splašcích a musejí se jimi živit. Vyřezávané loutky se skutečně propadají do smrduté bažiny. Duše těch, kdo zhřešili Svatokupectvím, seká Ďábel na kousky. Autoři výstavy v osvětovém textu na stěně dodávají, že v současné době by se za Svatokupectví daly považovat především korupce, politikaření nebo lobbismus. A Zloději pak v pekle na Housce shoří po uštknutí hady, duše Vrahů končí vpleteny do stromů a střeží je nelítostné harpyje.

Takže po letošním měsíčním prodlení otevření brán hradů a zámků bude možné spatřit i tuto dalo by se říci, světovou raritu. Pohyblivé Betlémy je možno spatřit leckde, ale Peklo jenom na Housce….

mar

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter