OKÉNKO STAROSTY: Levice je po volbách ohroženým druhem

Sociální demokracie toho čekala hodně. Interní průzkumy několik dní před volbami ukazovaly pouhých 8 až 9 % hlasů, takže si v Lidovém domě nikdo nedělal přehnané iluze. Přesto výsledky pro ČSSD znamenaly šok. Výsledky těsně přes 7% nečekal nikdo. Mezi socialisty v sobotu nebyl žádny vztek nebo vzdor. Jen smíření s tím, že časy hojnosti končí a strana následuje osud kdysi vysmívané ODS, která si podobným rozčarování prošla před čtyřmi lety. Teď nedošlo mezi špičkami sociální demokratů ani obvyklé vyřizování účtů a hledání viníků.

Je však třeba říci, že volební neúspěch levicových stran není způsoben jen jejich chováním v minulém volebním obdobím. Má mnohem závažnější souvislosti. Oslabování levice je dlouhodobým problémem nejen u nás, ale i ve Francii či Německu. Propad socialistů byl alarmující. Koncept třídního boje jako hnací síly dějin již vyčpěl. Nahradila ho aktuální ožehavá témata: globalizace, životní prostředí, genderová nejistota, etické různice kolem potratů, demografický úpadek, jednosměrné stěhování národů, zvláště muslimů. A k tomu se připojuje evropská integrace v duchu pohádky: „ Běž tam, nevím kam, přines to, nevím co.“ Levice se ocitla v pasti. Neměla čas ani nápady. Dokonce v Británii, kde jsou labouristé nejblíže k převzetí vlády, přichází s jedinou novinkou: judeofobií jako pádnou odpovědí na výzvy doby.

O to tristnější bylo chování ČSSD. Příčinou neúspěchu bylo, že se nezbavila stranických bafuňářů a lidí zapletených do nejrůznějších klientelistických sítí. Dohnala ji minulost z dob vládnutí Miloše Zemana, Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse. Toho dokázal mistrně využít Andrej Babiš, charismatický představitel nová antisystémové strany, který všechny problémy svedl na ČSSD a přisvojil si veškeré vládní úspěchy.

V této atmosféře ČSSD naskočila na vějičku zejména Miroslava Kalouska a podpořila usnesení poslanecké sněmovny o tom, že premiér musí konat v případě, že Andrej Babiš uspokojivým způsobem nevysvětlí kauzu Čapí hnízdo. V ČSSD převládl názor, že premiér má Babiše odvolat, panovala obava, že pokud zůstane ve vládě, tak vláda nedovládne. Šlo o chybné rozhodnutí, které bylo možná primárně motivováno tím, že takový morální krok potenciální volič ČSSD a veřejnost ocení. Sobotka odvolal Babiše přesto, že měl k dispozici jasné údaje, potvrzené sociologickými průzkumy, že přímý ostrý konflikt, včetně odvolání Andrej Babiše z vlády, ČSSD neprospěje.

Dalším důvodem neúspěchu byla skutečnost, že v momentu, kdy strana vstoupila do vlády, přestala řešit korupční kauzy svých představitelů. Lidový dům přestal být centrem strategického řízení strany. Strana byla vnitřně pasivní. Dříve vnitrostranický ruch kolem nejrůznějších celonárodních akcí a programových konferencí se prakticky vytratil. Strana přestala průběžně komunikovat se svou členskou základnou, např. přes různé zájmové a profesní organizace. Lidový dům připomínal zakletý zámek, a ne centrum otevřené sebevědomé strany.

Někteří představitelé naprosto nepochopitelně vedli válku s nevládním sektorem a vytvořili zde prostor pro úspěch Pirátů.

Pak je tu pozdní nastartování volební kampaně a předvolební triumvirát Sobotka – Zaorálek – Chovanec, který rozostřil, kdo vlastně stranu vede. Proti leaderům, jako je Andrej Babiš či Tomio Okamura, neměla tato skupinka šanci potenciálního voliče oslovit. Původní voliči ČSSD měli pocit, že je strana opustila. Měli pocit, že vrchnost si v Praze dělá, co chce, jezdí si v drahých autech a utrácí daně obyčejných lidí, kteří ráno v šest stanou a jdou do fabriky, takže v padesáti letech mají bolavá záda a prsty zničené od jednotvárné práce. Tito lidé nabyli dojmu, že se o jejich starosti nikdo nezajímá a že dosavadní režim, tedy i levice pro ně nic nedělá. Proto voliči sociální demokracie dali hlasy jak ANO, tak SPD Tomia Okamury.

Proč by tito lidé měli mít obavy z možné destrukce tohoto nenáviděného státu?

Vždyt typický volič ČSSD je u nás chudší, méně vzdělaný a zároveň velmi konzervativní – je proti homosexuálním sňatkům, imigraci, inkluzi a vůbec všemu, co od západních socialistů vedení ČSSD importovala. ČSSD však zapomněla, že typickým voličem západní levice není dělník ve fabrice či obyvatel vesnice, ale městský intelektuál bořící vše staré. Proto antisystémové strany vyluxovaly voliče levice.