Vrázova vyhlídka se konečně dočkala pamětní desky

Jedním z nejzáhadnějších českých cestovatelů je nepochybně Enrique Stanko Vráz. Díky jeho knihám dodnes víme, kde všude cestoval, o to méně ale víme o něm samotném. Na přelomu 19. a 20. století navštívil různé části Severní a Jižní Ameriky, Asie i Afriky. Během cest shromáždil řadu cenných předmětů a unikátních fotografií, které pak věnoval Národnímu a Náprstkovu muzeu v Praze. Svůj skutečný původ i pravé jméno ale tajil a dodnes je známý pouze pod pseudonymem, který často měnil: Vráz psal nejdřív bez čárky a později k němu připojoval jména jako Emrajeo Stanislav, Ed. Stanislav, Emil Stanislav či Emanuel Stanislav. V literární tvorbě ale proslul jako Enrique Stanko Vráz. Jako jeden z prvních bělochů se dostal do oblastí, které byly do té doby zcela neznámé. Své dobrodužné zážitky vykreslil v celé řadě cestopisů a pořádal přednášková turné po Spojených státech i své vlasti. Přesto však – jak se bohužel u nás stává – patří k téměř zapomenutým osobnostem. Enrique Stanko Vráz se natrvalo do Čech vrátil až v roce 1921. Usadil se tu se svou ženou, Čechoameričankou z Chicaga, avšak české prostředí nedokázalo ocenit jeho cestovatelské úspěchy ani jeho podíl na vzniku samostatného Československa. Nezískal práci v Národním ani v Náprstkově muzeu, žil v trvalém nedostatku, stále více se jako následek jeho výprav projevovaly i nemoci. Trpěl těžkými depresemi, které nedokázal překonat, a roku 1932 ve svých 72 letech zemřel. Přesto dokázal napsat: “Budu šťastný a spokojený, kdekoli zemru nebo zahynu, když v obou muzeích památka po mně zůstane, s níž obecenstvo, hlavně studující mládež, zábavu a poučení čerpat bude…“

Při úpravě cesty k mělnickému mostu ve 30. letech minulého století byla zřízena vyhlídka v místě s nádherným výhledem na soutok dvou největších českých řek Labe a Vltavy nazvaná jeho jménem. Její součástí měla být i jeho pamětní deska o čemž svědčil výklenek nad podlouhlou lavicí. Avšak k tomu již nedošlo. V loňském roce si však vyhlídku i blízké okolí „adoptoval“ místní Mělnický osvětový a okrašlovací spolek. Jeho členové toto místo natřeli zvláštním nátěrem a nabílili i zábradlí podél silnice, která je jakýmsi korzem vedoucím ke starému mostu. Tu využívají i cyklisté směřují na cyklostezku podél Labe či hořínským parkem přes rekonstruované komory směrem k ZOOPARKU Zelčín a dále do Lužce nad Vltavou. A letos 21. května byla právě zásluhou tohoto spolku konečně osazena i ona Pamětní deska. Kolemjdoucí se tak snadno mohou dozvědět původ názvu místa, kdy vyhlídka vznikla a kdo byl E. S. Vráz.

mar

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter