Tip na výlet: Čertovy hlavy

Dvojice skalních útvarů o výšce kolem deseti metrů, které se tyčí vysoko nad Želízy poblíž Mělníka, je nejznámějším sochařským dílem Václava Levého. Umělec je vytvořil zamlada, když jako pomocník v kuchyni působil v nedalekém liběchovském zámku.

Levý pískovcové skalky na obří hlavy, které shlížejí do údolí a prý kolemjdoucím naháněly hrůzu, přeměnil v letech 1841 – 1846. Návrší postupně zarostlo lesem, takže výjevy v něm zmizely a objevily se zase poté, co došlo byly lesní porosty vymýceny.

V okolí najdete více děl autora – nedaleko od Čertových hlav je umělá jeskyně Klácelka. Prostor před jeskyní nazývaný Blaník představuje vytesané postavy z českých národních dějin – Jan Žižka z Trocnova, Prokop Holý a  vůdce bájného blanického vojska Zbyněk ze Zásmuk. Následuje umělá jeskyňka Klácelka s bohatým a zdobeným portálem, jejíž stěny zdobí postavičky z bajky Františka Matouše Klácela Ferina Lišák. Dalšími nedalekými díly Václava Levého jsou skalní reliéfy Harfenice a Had.

certovy-hlavy2

Václav Levý se narodil roku 1820 jako syn obuvníka. Odmalička tíhnul ke dřevu a vyučil se truhlářem. Později byl dán na výchovu do kláštěra v Plzni a do Lnář, kde se stal kuchařem. Roku 1844 nastoupil jako kuchař na zámek v Liběchově, který patřil mecenáši umění Antonínu Veithovi.

Chlapcova řezbářského nadání si brzo všimli Veithovi hosté a na doporučení malíře Josefa Navrátila je poslán na studia do Prahy. Po návratu do Liběchova tvoří reliéfní výzdobu Klácelky. Majitel panství Veith byl dílem nadšen a poslal Levého na další studia do Mnichova.

Do Liběchova se Levý vrátil v roce 1849, aby pokračoval v tvorbě na Klácelce a zároveň získal zakázku na výzdobě zámecké kaple na zámku Zákupy. Veithova náhlá smrt v roce 1853 připravila sochaře o velkorysého mecenáše. V dalších letech Levý vytvořil například sérii soch pro klášterní a špitální kostel milosrdných sester pod Petřínem v Praze. Následující část života sochař strávil prací v Římě.

Po návratu do vlasti s podlomeným zdravím pracoval na zakázkách spolu se svým žákem Josefem Myslbekem. Levý zemřel v dubnu 1870 a byl pohřben na Vyšehradě.

red