Letos si budeme připomínat výročí první české světice

A touto osobností je česká kněžna Ludmila. Její narození lze datovat kolem roku 860, pravděpodobně na hradě Pšov v místech dnešního Mělníka. Její otec Slavibor byl knížetem malého kmene Pšovanů obývajících část úrodného Polabí. Kolem roku 874 byla Ludmila provdána za Bořivoje I., prvního historicky doloženého českého knížete. V rozmezí let 869-883 byl právě společně se svou manželkou Ludmilou pokřtěn na Velehradě snad samotným Metodějem. Manželství Bořivoje I. a Ludmily bylo obdařeno celkem třemi syny a čtyřmi dcerami. Po otci vládl nejprve nejstarší Spytihněv I. a po něm mladší Vratislav I., bohužel oba pouze krátce. Vratislav se oženil s Drahomírou, pocházející ze slovanského kmene Stodoranů. Když Drahomíra ovdověla, bylo jejím synům pravděpodobně třináct (Václav) a sedm let (Boleslav). Tehdejší velmožové jí ustanovili regentkou za nezletilého nástupce Václava, zatímco Ludmila, babička kněžiců, měla dohlížet na jejich výchovu, což vneslo mezi obě tyto ambiciózní ženy neshody. Proto se Ludmila uchýlila na své vdovské sídlo Tetín, kde ji v noci z 15. na 16. září 921 přepadli členové Drahomířiny družiny a zardousili ji jejím vlastním závojem. Vrahové, patrně instruováni, přísně dbali na to, aby nebyla prolita krev, což bylo tehdy nezbytnou podmínkou pro mučednictví. Po vraždě uprchl i kněz Pavel Kaich, a tak neměla první historicky známá česká kněžna ani církevní pohřeb. Služebnictvo zahrabalo její tělo u hradební zdi. Nad místem vraždy dala Drahomíra z původního obytného domu zřídit chrám sv. Michala (dnes sv. Jana Nepomuckého). Brzy po svém nástupu na knížecí trůn dal její vnuk Václav vyhnat matku z Prahy (snad na Budeč) a 10. listopadu 924 nechal za účasti světícího biskupa Michala převézt ostatky své babičky do svatojiřského chrámu na Pražském hradě. U chrámu pak založili Boleslav II. a jeho sestra Mlada první český klášter vůbec a uvedli do něj benediktinky, které pečovaly o šíření kultu první české světice. Písemně je však tato úcta doložena až od konce 11. století, která dále rychle rostla. A tak její svatost byla oficiálně uznána v letech 1143-1144, kdy dlel v Praze papežský legát Quido kardinál di Castello.

U příležitosti její mučednické smrti rozhodnutím Senátu ČR byl 1. října 2020 oficiálně zahájen Rok svaté Ludmily. Ten formou výstav, koncertů a také mezinárodní konference připomene 1100 let od zavraždění sv. Ludmily. Ještě před tímto rozhodnutím již delší dobu existuje spolek „Svatá Ludmila 1100 let“, jenž sdružuje oblasti úzce spojené s touto světicí. Město Mělník je jedním ze zakládajících členů tohoto spolku, který stojí za celou iniciativou. Na Mělníku jsme si připomněli osobnost sv. Ludmily několika akcemi již v září loňského roku jako například výstavou exteriérových fotografií „Krajiny sv. Ludmily“, jenž možno v parku u kostela sv. Ludmily stále navštívit a byl rovněž vydán leták „Mělníkem po stopách sv. Ludmily“. V letošním roce bude vyvrcholením svatoludmilských oslav Národní pouť na Tetín dne 18. září na niž je pozvaný také papež František.

Svatá Ludmila je naší národní patronkou, spoluzakladatelkou českého státu, patronkou babiček, vychovatelek a vinařů a zřejmě i nejznámější mělnickou rodačkou. A právě v současné době poznamenané neblahými událostmi může být i symbolem naděje. Věřme proto, že vše se v dobré obrátí a bude možno důstojně oslavit významné výročí této naší první světice.

mar