Kontrolní výbor zachránil městu miliony korun

Jelikož v nedávných měsících došlo k rezignaci většiny členů kontrolního výboru zastupitelstva města Mělníka a jelikož jsem ve funkci člena kontrolního výboru zůstal sám, rád bych před ukončením své činnosti ve výboru stručně zrekapituloval některé zásadní body naší společné činnosti, kterou se nám podařilo ochránit majetek města Mělníka v řádech milionů. Tímto shrnutím chci též ukázat, jak důležitá pro město samotné je činnost dozorových orgánů a zapojení aktivních osob do správy i kontroly hospodaření města.

Nejdříve bych však rád uvedl, jak naše činnost probíhala a jakou podporu jsme měli po dobu naší činnosti ze strany města. V kontrolním výboru jsme byli s kolegou Rudolfem Fidlerem a Petrem Paterou po celou dobu bez jakékoliv administrativní podpory ze strany města. Jednání kontrolního výboru samozřejmě probíhala vždy v našem volném čase a zápisy vždy připravoval jeden z nás. A ještě více času a úsilí nás stála příprava jednotlivých usnesení, naše někdy až detektivní činnost a diskuse s pracovníky města či členy jejího vedení. Činnost v kontrolním výboru je samozřejmě čestná a tudíž neplacená. Z kauz, kterým jsme se věnovali, bych rád připomenul alespoň následující:

Kauza „rekonstrukce ulice Pražská“

Jedním z prvních kontrolních podnětů, bylo prozkoumání postupu vedení města při realizaci vybraných částí ulice Pražská a způsob, jakým město zadává stavební zakázky. V rámci naší kontrolní činnosti a naší zprávy jsme upozornili na nesrovnalosti v cenách a skutečnost, že ceny, za které město nakupovalo stavební práce (většinou od jedné firmy, která se shodou okolností také podílela na rekonstrukci níže uvedeného bytu pronajatého městem) byly dle našich zjištění vyšší než ceny, které byly v dané době na trhu obvyklé. Jelikož jsme zkoumali již provedené zakázky, do kterých nebylo možno zasáhnout, kromě výše uvedených zjištění jsme doporučili vedení města postupovat při zadávání veřejných zakázek obezřetněji.

Kauza „byt v ul. Svatováclavská“ (nájem městského bytu nemá být skvělá investice)

Další z případů naší kontrolní činnosti byl pronájem městského bytu budoucí manželce pana starosty, která se jako jediný zájemce přihlásila do soutěže o pronájem městského bytu v ul. Svatováclavská a danou nájemní smlouvu vyhrála. Kontrolní výbor se zabýval jednak poměrně zvláštními okolnostmi daného výběrového řízení, skutečností, že stavební práce v daném bytě prováděla stavební firma, která je pravidelným vítězem stavebních zakázek pro město, a zejména nezvyklým a pro město zcela nevýhodným nastavením nájemní smlouvy. Kontrolní výbor zaujalo to, že město danou soutěž připravilo tak, že se do ní přihlásil pouze jediný uchazeč, a to zrovna osoba blízká panu starostovi (a překvapivě to město nevedlo k vypsání nového výběrového řízení). Důvodem prý zřejmě byl závazek nového nájemce, investovat do rekonstrukce bytu poměrně velkou částku, což řadu lidí odradilo.

Teprve při studiu nájemní smlouvy jsme však pochopili, proč požadavek na investici do nájemního bytu zřejmě neodradil vítězku soutěže. Nájemní smlouva (která nebyla zveřejněna a žádný z případných zájemců ji nemohl znát) totiž velmi překvapivě nájemci garantovala nejenom kompenzaci za danou investici, ale také velmi zvláštní platbu za zhodnocení bytu. Dané ustanovení, které jsem ve své advokátní praxi nikdy neviděl (resp. jej neviděl nikdo z mých kolegů advokátů či soudců), zaručovalo nájemkyni, že po skončení doby nájmu jí město vyplatí rozdíl mezi hodnotou bytu v době započetí nájmu a hodnotou bytu v okamžiku skončení nájmu. Teoreticky tedy i miliony korun. Díky našemu úsilí a tlaku se podařilo vedení města přesvědčit o nevýhodnosti daného ustanovení pro město a problematické ustanovení bylo z nájemní smlouvy vypuštěno.

Kauza „Vinice paní Krausové“ (město chtělo vyměnit pozemky za neexistující vinici)

Dalším zajímavým bodem naší činnosti byla kontrola přípravy uzavření smlouvy o prodeji vybraných pozemků a kompenzaci za likvidaci viničných porostů paní Krausové. Touto smlouvou jsme se zabývali zejména s ohledem na značný majetek, který mělo město paní Krausové poskytnout jako náhradu za pozemky a viničné porosty převzaté městem pro účely výstavby protipovodňové hráze. Ač jsme se původně věnovali zejména přezkoumání určitých právních nejasností a nedostatků v předložených materiálech, při detailnější kontrole jsme díky pečlivé práci kolegy Fidlera dospěli k pro nás šokujícímu zjištění. Vinice, resp. viničné porosty, které paní Krausová poskytovala městu a za něž se město zavázalo poskytnout náhradu v podobě rozsáhlých pozemků, totiž vůbec neexistovaly ve výměře tvrzené paní Krausovou. O to překvapivější bylo, že hodnota daných neexistujících porostů a pozemků byla stanovena dle znaleckého posudku (bohužel jsme v rámci své práce získali pouze jeho pracovní verzi a originál nám předložen nebyl a už zřejmě neexistuje). Naše zjištění, že daná vinice a porosty neexistovaly ve výměře uváděné paní Krausovou a znalcem, nám při jednání zastupitelstva potvrdil také pan Vilém Kraus. Bohužel se ukázalo, že město uzavřelo smlouvu ohledně majetku, jehož existenci si nikdy neověřilo. Díky naší činnosti pak byla přehodnocena zvažovaná směna rozsáhlých pozemků (tisíce metrů pozemků na Mělníku) ve prospěch paní Krausové a dané pozemky zůstaly v majetku města.

Následně, zejména díky snaze vedení města se s paní Krausovou dohodnout a tlaku paní Krausové, byla uzavřena dohoda o kompenzaci za porosty a pozemky v nižší výměře, a to za částku kolem 2 milionů Kč. Vedení města tedy v rámci řešení dané situace přijalo politické rozhodnutí a ustoupilo uvedenému nátlaku, ač nároky paní Krausové byly právně dosti sporné a nikdy nebylo prokázáno, že paní Krausové předmětné viničné porosty právně patří (byla pouze nájemcem předmětných pozemků). Ač se nakonec vedení města rozhodlo, že proti osobám, které tento stav způsobily, nebude postupovat, podařilo se nám ochránit majetek města proti větším ztrátám a zároveň vedení města ukázat, že je třeba při zacházení s majetkem města postupovat více pečlivě.

Kauza „Pronájem městského krematoria“ (proč město nechce nájemní smlouvu soutěžit?)

Jako poslední bod z naší kontrolní činnosti chci uvést případ vedením města připravovaného prodloužení nájemní smlouvy s provozovatelem mělnického krematoria, které se podařilo zvrátit i díky našim zjištěním. Současný měsíční nájem placený městu je totiž hluboko pod obvyklým nájemným a garantuje tak provozovateli pravidelný zisk až ve výši milionů Kč. Dle našeho názoru by prodloužením stávající nájemní smlouvy město mohlo utrpět ztrátu možná až v řádu milionů korun. A to i s ohledem na nabídku jiného zájemce o provozování krematoria a ztrátu možnosti za několik let soutěžit uzavření nové a pro město výhodnější nájemní smlouvy.

Ač jsme se tedy v rámci kontrolního výboru snažili být pro naše město aktivní, s cílem chránit jeho majetek, nedočkali jsme se prakticky žádné opory. Bohužel jsme také neviděli, že by se vedení města našimi závěry a doporučeními více zabývalo. Ostatně toto byl pro kolegy jeden z hlavních důvodů pro jejich rezignaci na členství v kontrolním výboru.

Stanislav Servus

 

Rada města zakázala zveřejnění článku o činnosti kontrolního výboru. Proč?

Po dohodě s dnes již bývalými členy kontrolního výboru, a členy zastupitelstva města Rudolfem Fidlerem a Petrem Paterou, jsem připravil krátký článek pro Mělnickou radnici, kterým jsem chtěl občanům ukázat, proč je činnost kontrolního výboru pro město důležitá. Proč je důležité, aby bylo více aktivních a pro město činných osob, a jak jsme pomohli našemu městu zachránit nemalé finanční prostředky. Tento článek jsem zaslal s žádostí o zveřejnění s tím, že jsem připraven provést případné redakční úpravy, paní Vavřinové, která je za Mělnickou radnici zodpovědná. Čekal jsem, že redakce navrhne nějaké formální úpravy a případně doplnění textu. Odpověď však byla dost překvapivá a můžete si ji přečíst níže. O zveřejnění mého článku rozhodovala Rada města Mělníka a na svém zasedání jeho zveřejnění v Mělnické radnici zakázala: Prý se nejedná o zastupitelstvem řádně projednanou zprávu, a proto nelze článek uveřejnit. Závěr, který si musím udělat: články pro Mělnickou radnici schvaluje, resp. cenzuruje, rada města. Nechápu také, z čeho městský cenzor usoudil, že můj článek napsaný původně pro Mělnickou radnici je zprávou kontrolního výboru. Že by vadil obsah a shrnutí výsledků naší činnosti? Zdá se, že cenzor Mělnické radnice dovoluje zveřejňovat stanoviska a články pouze jemu spřízněných osob, viz rubrika „Napsali jste nám“ a nedávný článek pana Ing. Vajchra (květen 2018). Ostatně závadnost mého článku si můžete posoudit sami.

Mgr. Stanislav Servus, LL.M.

 

Celá korespondence:

Dobrý den paní Vavřinová, po diskusi s bývalými kolegy z kontrolního výboru si Vám dovoluji zaslat článek o naší činnosti za několik posledních let. Rád bych Vás požádal o zveřejnění v měsíčníku Mělnická radnice.

Bylo by jistě vhodné ukázat občanům, že práce daných výborů města a zapojení občanů do jejich činnosti jsou pro město prospěšné, ač je samozřejmě dosti náročné.

Bude-li nutno provést nějakou korekci, zkusíme provést.

Zdravím Vás a děkuji

Stanislav Servus

 

Odpověď:

Dobrý den, posílám Vám stanovisko rady města z 18. června 2018.

RM projednala návrh článku do měsíčníku Mělnická radnice od p. Mgr. Stanislava Servuse. V diskuzi přijala závěr, že článek není stanoviskem kontrolního výboru, protože rezignací dvou členů tohoto výboru byla ukončena jeho činnost jako kolektivního orgánu. Článek je osobním stanoviskem pouze jednoho člena kontrolního výboru. Obsah článku, jako výstup práce kontrolního výboru, nebyl předložen ZM k projednání. Nemůže být zveřejněn jako závěr kontrolního výboru.

S pozdravem

 

Mgr. Helena Vavřinová

vedoucí Kanceláře vedení úřadu, tisková mluvčí

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter