Kde skončí obyvatelé mělnického ‚domu hrůzy‘?

Bytový dům v Českolipské ulici v Mělníku – Pšovce, který navzdory jeho špatnému technickému stavu obývají tři desítky Romů, z toho asi polovina dětí, byl koncem října prodán v exekuci. Nový vlastník – známý mělnický podnikatel – se netají záměrem ukončit s obyvateli domu nájemní smlouvy.

Město chce pomoci nájemníkům, kteří si přes předchozí několikeré upozornění o vážnosti situace jiné ubytování nezabezpečili. Do jednání vstoupil zdejší městský úřad, který zatím vyjednal s novým vlastníkem prodloužení termínu jejich vystěhování do konce dubna příštího roku.

I když město nemá povinnost řešit jejich následné bydlení, sociální pracovnice se tomuto problému naplno věnují a vytipovaly již několik bytů, kam by se mohli případně nastěhovat. Všechny alternativy však obyvatelé šesti bytových jednotek zatím odmítají – chtějí bydlet pohromadě tak jako dosud.

Sociální pracovnice jsou v kontaktu i s místními ubytovnami. Ty jsou ale v současné době plně obsazeny. Tato varianta sociální služby by však přicházela v úvahu tehdy, kdyby obyvatelé domu odmítali nemovitost opustit i přes písemnou výpověď vlastníka. Poté by město bylo povinno všem, kteří na to mají právo, zajistit přechodné bydlení, například azylový dům, a to bez ohledu na dosavadní příslušnost k místu posledního trvalého bydliště. Obyvatelé by pak mohli skončit kdekoliv na území ČR.

Pokud si však sami najdou bydlení a bude možné na jejich situaci aplikovat zákon o pomoci v hmotné nouzi, budou moci požádat stát prostřednictvím úřadu práce o doplatek příspěvku na bydlení. V individuálních případech jim budou nabídnuty noclehárny. To se však netýká osob s nezletilými dětmi.

Motivace k začlenění do společnosti

Podle zákona však je možné podobné alternativy využívat zhruba rok. I to však nájemníky zavazuje ke zpracování plánu, jak se začlenit do majoritní společnosti, jak si  hledat zaměstnání či bydlení. Jak uvedla vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví  mělnické radnice Drahomíra Pavlíková, jejich úřad s těmito lidmi dlouhodobě spolupracuje: „Snažíme se jim pomoci nejenom při hledání ubytování. Valná část z nich je zaměstnána v rámci veřejně – prospěšných prací, ale i například v Amazonu či nedaleké Vitaně,“ uvedla.

„Na závadu je, že vzniklou situaci nechtěli dříve řešit a čekali až nastane. Již před časem jsme evidovali nabídky na jejich nájemní bydlení od soukromníků, ale naše nabídky nebyly ze strany nájemníků akceptovány. V žádném případě nechceme umísťovat jejich děti do dětských domovů a roztrhávat rodiny. Je však třeba, aby měli vůli chtít vzniklou situaci řešit,“ dodala Pavlíková.

Otto Lokaj