O odpadech v tisku Středočeského kraje Středočech z listopadu 2019
Článek má podtext Logistika svozu a přepravy komunálních odpadů k energetickému využití. Autor není uveden a lze se jen domnívat kdo jím je a proč se nepodepsal. Text článku je použit z publikované příručky Překládací stanice v odpadovém hospodářství obcí.
V úvodu se uvádí co je to Regionální systém nakládání s odpady (RESNO). Jeho cílem má být i max. recyklace a využití komunálních a dalších odpadů. Velmi dobře zní, že ZEVO by mělo využít nerecyklovatelné komunální a další jinak nezpracovatelné odpady. Je nesporné, že se musí skládkování KO výrazně omezit a dle směrnic EU na 90% produkovaného odpadu v r. 2030. Článek se pak věnuje hlavně překládacím stanicím odpadu.
K problematice “Jak dostat odpady do ZEVO“ autor rozebírá možnosti přepravy odpadu do ZEVO kontejnerovým tahačem. Neřeší však, kdo zaplatí jeho pořízení. Je jasné, že jeho provoz zaplatí obce. Kraj nechal zpracovat další studii, která navrhla rozmístění 17 překládacích stanic. „V případě teoretické přepravy odpadů ze všech obcí“ do ZEVO Mělník anebo jiného vhodného ZEVO se bude údajně jednat o 80 až 100 nákladních souprav. Velmi nedůvěryhodné je tvrzení, že toto teoretické a nijak nepodložené množství nezhorší životní prostředí. Rozhodně to neplatí pro emise do ovzduší. Vždyť kromě svozu odpadu z obcí bude tato doprava do překládacích stanic znamenat další nárůst dopravy.
Jen pro úplnost: zmiňovaná studie EIA na jednoúčelové „ Nové dopravní řešení v lokalitě Horní Počaply – Dolní Beřkovice – Cítov“ řeší komunikace jen částečně pro 5 obcí okolo ZEVO (chybí např. Mělník a Liběchov). Řízení o schválení studie musela být kvůli kvalitě a nereálnosti řešení z dalšího projednávání EIA stažena.
Jaká je odpověď na otázku Co se změní pro obce? Chybí zde to základní, tj. co zaplatí obce a potažmo občané. Dnes se v podstatě neví, kolik odpadu se skutečně vytřídí a zda obcím kraj nebo stát obcím, kromě nejistých a dosud nedostatečných dotací pomůžou. Přitom je jisté, že se obce musí řídit hierarchií nakládání s odpady.
Zjevně nedomyšlená je otázka role překládacích stanic. Je uvedeno, že jedná o jednoduché zařízení, ale potom by se mohly využít stávající sběrné dvory, ve kterých by mohly být umístěny třídící linky. Její případné provozování dodavatelem mimo obec zvýší výdaje obcí na oběhové hospodářství. Závěrem je nutno konstatovat, že je žádoucí a vítaná spolupráce obcí, a to i s ohledem na principy oběhového hospodářství a při preferenci zanedbané prevence vzniku odpadů.
Jako pozitivní lze uvést volbu odzkoušení pilotního projektu v obci Radim, kde je v současné době rozsáhlá skládka komunálního i dalších odpadů. Nutno upozornit, že článek neobsahuje zmínku, jak mají obce nakládat s nebezpečnými a ostatními nekomunálními odpady, které se v obcích produkují.
Dále je nutno položit tyto otázky:
· Jak to bude s dopravním řešením, a to nejen okolo budoucího ZEVO
· Jaká doporučení mohou obce očekávat
· Jaké dotační programy jsou připraveny nebo se připravují
· Jaké jsou k dispozici nejlepší dosažené praktiky
Jedná se o nejlepší praktiky z hlediska vlivů na životní prostředí (best environmental practices – BEP).
Nelze než připomenout, že občané z Mělnicka se stavbou ZEVO zásadně nesouhlasí. O řešení systému odpadové hospodářství v obcích se mluví již přes 10 let a obce stále neví, jak jej budou řešit s přihlédnutím ke skutečnosti, že nový zákon o odpadech bude platit až od 1.1.2021.
JUDr. Petr Kowanda
