Řeky bez jedů

Kyanidy, které 20. září 2020 z Bečvy udělaly mrtvou řeku, jsou vyvrcholením úniků toxických látek do vod, k nimž dochází v poslední době stále častěji. Ochrana vod polevila kvůli nedostatečnému monitoringu toxických látek a je také důsledkem benevolentního povolování dalších a dalších zdrojů znečištění. Výzva “Řeky bez jedů” žádá změnu a zpřísnění v monitoringu toxických látek ohrožujících kvalitu vod.

V reakci na únik kyanidů do Bečvy, který otrávil více jak třicetikilometrový úsek řeky, podepisují lidé na webu Arniky výzvu Řeky bez jedů. Ta mimo jiné požaduje řádné vyšetření havárie, ke které došlo 20. září na Bečvě, a exemplární potrestání jejích viníků. Výzva apeluje na politiky a rozhodující úředníky, aby zpřísnili pravidla pro ohlašování kyanidů do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). “Žádáme to, protože do IRZ se hlásí nejen informace o tom, co vypouštějí konkrétní průmyslové provozy do vody a ovzduší, ale také přenosy toxických látek v odpadech. Pokud budou dostupné informace o předávání kyanidů mezi provozy, bude mít i státní správa lepší přehled o pohybu těchto jedů nebezpečných pro vody,” vysvětluje požadavky výzvy Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

Výzva míří i na další toxické látky, které způsobují problémy organismům žijícím ve vodách anebo mohou kontaminovat i zdroje pitné vody. “Látky jako perfluoralkylované sloučeniny kontaminovaly zdroje pitné vody na mnoha místech v USA i dalších zemích. Je možné, že tomu tak je i u nás. Problém je, že tyto látky běžně neměříme. Proto jsme jejich sledování zařadili do výzvy Řeky bez jedů. V minulosti se totiž opakovaně objevily i v rybách například poblíž průmyslových provozů v Ústí nad Labem anebo v Liberci,” doplňuje informace o další problematické skupině jedů Karolína Brabcová z Arniky, která vede tým, jež nedávno odebral vzorky pražských vod. Ty nyní analyzuje laboratoř na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze právě na tuto skupinu látek.

“Mezi plíživé jedy v našich vodách anebo spíše v sedimentech a následně rybách patří také rtuť. Ta se kumuluje v rybách. Většinou slýcháme o tom, že konzumace ryb kontaminovaných rtutí může poškodit naši nervovou soustavu. To je pravda, ale málo se ví o tom, že rtuť samozřejmě působí negativně i na zdravotní stav ryb a oslabuje jejich populace. Rtuť se do vod dostává nejen vypouštěním s odpadními vodami, ale z odpadu s obsahem rtuti anebo spadem emisí z uhelných elektráren. Chceme tedy plán, jak další zátěži rtutí zabránit. Na některých místech, mezi něž patří třeba nádrž Skalka na Chebsku, je na kritické úrovni,” vysvětlil další z požadavků výzvy Petrlík.

Zdroj: https://arnika.org/reky-bez-jedu?utm_source=newsletter_1078&utm_medium=email&utm_campaign=becva-potrebuje-vas-hlas-chceme-reky-bez-jedu

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter