„Podoby lesa“ Lenky Falušiové znamená vnímání stromu coby bytosti
V mělnické Galérii Ve Věži bude v příštích dnech probíhat další zajímavá výstava, která je zaměřena především na přírodní motivy. Milovníci výtvarného umění především z oblasti krajinářství znají jednoho z našich nejznámějších malířů tohoto výtvarného směru 19. století Julia Mařáka. A právě jeho tvorbu může jim připomínat práce mladé výtvarnice Lenky Falušiové. Podobně jako on zachycuje „vnitřek lesa“. Ve srovnání s Mařákem však její grafiky zobrazují les bez rozlišitelných kmenů jednotlivých stromů, bez průhledů na oblohu a tak říkajíc bez vnějšku.
Tato výtvarnice je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér grafiky u profesora Jiřího Lindovského. Od roku 2015 je členkou sdružení umělců grafiků Hollar kdy také získala ocenění Grafika roku (hlavní cena ve studentské kategorii). Od roku 2013 absolvovala již přes šedesát výstav, na nichž opakovaně prezentuje svá díla v galerii Klatovy-Klenová, kde je zastoupena i ve sbírce. Další její díla najdeme například ve sbírkách Městské knihovny v Praze, Východočeské galerie v Pardubicích a řadě soukromých z České republiky, Slovenska, Švýcarska a Španělska. Nadále vystavovala také na In Der Stille ve Švýcarsko-české galerii Go Green Art nebo na Die Landschaft s podtitulem Des Böhmerwalds v českém centru v Mnichově. Mezi další výstavy pak spadá například Duch Místa v galerii Jiřího Jílka v Šumperku.
Lenka Falušiová je osobitá především svými grafikami, ačkoli se na stejné úrovni věnuje kresbě, fotografii nebo akvarelu. Skrz všechny vyjmenovaná média se obrací k lesům, kde se zajímá o jejich vnitřní charakter. Grafiky jsou inspirované českou krajinou a lesy. Vycházejí z hlubokého vnitřního prožitku uvnitř a vně houštiny. Tvar hmoty se zde stal jen paměťovou stopou, otiskem myšlenky a pocitu. Jsou vytvořené technikou čárového leptu, jenž má podobnou strukturu jako perokresba. Barevnost a symbolika světla utváří harmonii přírody. Některé grafiky ukazují jen fragmenty krajiny, pohled na kraj lesa, který zaplňuje světlo. Je zde propojen pohled na les jako na monumentální celek a zároveň i vnímání jeho rozechvělých detailů. Vizuální stránka se pohybuje v poloze realismu, který je zároveň stylizován určitou nadsázkou. Strom s jeho složitou, stále se měnící strukturou není vnímán jen jako pouhý přírodní útvar, stává se až myslící bytostí s určitou tajemností. Je to ticho, čistota, klid, mystičnost a autorka toto vše vyobrazuje zejména členitými průhledy větvovím a hrou světel.
A to vše nabízí výstava pod příznačným názvem Podoby lesa jejíž vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 21. března od 18 hodin a možno jí zhlédnout až do 12. května.
mar
