Památku Jana Palacha připomenou i dvě publikace

V letošním roce již uplyne půl století od činu studenta FF UK Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí upálil na protest proti nastupující normalizaci. K městu Mělníku měl Jan Palach blízko. Jednak pocházel z blízkých Všetat a jednak studoval na zdejším gymnáziu. A právě naproti jeho budově byl u příležitosti 40. výročí odhalen tehdejším prezidentem Václavem Klausem Památník Jana Palacha. Autorem sochy, připomínající muže v plamenech, je francouzský sochař maďarského původu András Beck. A tak jako každoročně i letos Město Mělník společně s Mělnickým kulturním centrem a Gymnáziem Jana Palacha pořádá v této souvislosti vzpomínkovou akci „Pocta Janu Palachovi“. A to ve středu 16. ledna kdy od 14 hodin proběhne právě u Památníku Jana Palacha proběhne Pietní akt a následně na mělnické radnici budou představeny dvě publikace zabývající se tímto tématem.

Palachova forma protestu neměla v té době u nás obdoby, avšak bohužel měl potom své následovníky nejenom v příkladu Jana Zajíce či Evžena Plocka a dalších o nichž veřejnost nebyla již informovaná z nichž možno jmenovat Josefa Hlavatého či Michala Lefčíka. Avšak v tzv.sovětském bloku je rovněž celá řada těchto případů z nichž nejznámější je Polák Ryszard Siwiec, který se upálil v září 1968 na stadionu u příležitosti státních dožínek. případů Pátého listopadu 1968 to byl Vasyl Makuch, jenž tímto činem vyjádřil svůj nesouhlas s touto invazi, rusifikací Ukrajiny sovětským režimem a za její osvobození. A o deset let později, 21. ledna 1978, se na hrobě Tarase Ševčenka v Kanivu upálil Oleksa Hirnyk. A právě o těchto osobnostech hovoří první publikace „Pocta Janu Palachovi a dalším živým pochodním v sovětském bloku“. Téměř dva roky se studenti letošní kvinty z mělnického gymnázia Jana Palacha připravovali na letošní výročí Palachova upálení. Studenti pod vedením profesorky Renaty Špačkové zde uvedou tištěnou brožuru „Spolužák Jenda“. Tato publikace má téměř sto padesát stran a skládá se hned z několika částí. Čtenáři se dozví, co všechno museli studenti absolvovat, jaká místa navštívili a s kým se setkali, aby vše pečlivě zdokumentovali. Například třetí kapitola nabídne pohled na setkání s Polanou Bregantovou, dcerou Olbrama Zoubka, který mu dokonce věnoval své dílo. A byl to právě on kdo mu sňal posmrtnou masku jejíž odlitek se dnes nachází na budově Filozofické fakulty UK v Praze. Závěr potom patří samotným autorům, kterými jsou čtyři studenti gymnázia Vít Novotný, Vojtěch Deliš, Jan Sklenář a Daniel Kulíšek kdy odpovídají na otázky, co jim projekt dal a jak se sami dívají na Jana Palacha. „Cílem bylo, abychom Jana Palacha přiblížili jako studenta našeho gymnázia. Myslím, že řada Janových vlastností se projevovala právě už na střední škole. Publikace má význam především pro nás, ale odvažuji se tvrdit, že například i pro Jiřího Palacha a spolužáky. Ti přímí ze 3. B se sešli díky naší výzvě podruhé od maturity. Poprvé to bylo v roce 1986,“ dodává profesorka Špačková Kromě představení výše zmíněných publikací zde budou vyhlášeny výsledky literární soutěže „Moje cesta za Janem“, které v loňském roce vyhlásilo zdejší gymnázium. A konečně následovat bude slavnostní vernisáž výstavy „Jan Palach ´69“ kterou uvede ředitel SOKA Mělník Mgr. Dalibor Státník a jako host se očekává její spoluautor a autor portrétů „živých pochodní“ ve vydávané publikaci PhDr. Petr Blažek, Ph.D., historik Ústavu pro studium totalitních režimů. Výstava „Jan Palach ʼ69“ se posléze přestěhuje 21. ledna do prostor mělnického Gymnázia Jana Palacha.

mar