Lidé jako pokusní králíci? (komentář k současné situaci)
„Pokud někdo chce promořovat společnost, neměl by se schovávat, ale jít příkladem. Ať napřed nechá nakazit sebe, své děti, rodiče a své blízké, a teprve na základě svých osobních zkušeností ať navrhuje podobná opatření a řešení.“
Když Ministerstvo zdravotnictví nenašlo u veřejnosti pochopení pro návrh promoření podle britského modelu, pustit nákazu COVID 19 mezi lidi, podle hesla „Kdo má štěstí ten přežije“, našla se jiná cesta. Ministerstvo zdravotnictví provedlo úhybný manévr ve stylu „chceme blaho občanů“, tak vám umožníme si užívat života a promořování bylo spuštěno už před Velikonocemi. Jak jinak nazvat promořování společnosti než jako možnost volně šířit nákazu COVID 19 prostřednictvím nekontrolovaných sportovních aktivit a nákupů ve velkých nákupních hobby centrech? Jednalo se samozřejmě i o reakci na tlak opozice a nespokojených hlasů na sociálních sítích. Myšlenka promoření společnosti upřednostňuje ekonomiku před životy lidí. Odborná veřejnost však k otázce promořování zaujímá spíše negativní stanovisko. Proč se tedy nepokračuje podle ÚKŠ? Předseda ÚKŠ Jan Hamáček upozornil, že pro prodloužení přísných opatření hlasovali všichni.
„Škodí nám Ústřední krizový štáb?“
Mediálně to v posledních dnech vypadá, že ministr Hamáček je ten, kdo chce brát lidem práva a omezit je v podnikání. Možnost volby je zřejmá. Nabízí se lákavá plavba na luxusní zaoceánské lodi, kterou kormidluje admirál Babiš, lodi která nabízí samá lákadla, pohodlí, luxus, volnost a nabízí to okamžitě. Zato Hamáček je ten, který omezuje import smrtelné nemoci přes hranice, zavírá provozy , nutí nás k zodpovědnosti a brát ohledy na druhé. Jeho cesta není lákavá a málo komu se líbí. Nutno však dodat, že nese výsledky. Pozice vicepremiéra a předsedy ÚKŠ se dá jednoduše přirovnat k hromosvodu. Kdyby u nás byla situace jako v Itálii, Španělsku a USA, byl by kritizován za takový stav. Nyní jsme na tom relativně dobře, především díky přísným opatřením, zajištěným ochranným prostředkům a odříkáním nás všech. Lidem otrnulo a berou současný stav jako samozřejmost. Jinými slovy, Hamáček doplácí na úspěch a je kritizován za to, že nechce bezhlavě umožnit rušení všech opatření.
„Jak z toho ven?“
Vláda, resp. ministerstvo zdravotnictví a ÚKŠ se v přístupu rozchází. Mnoho lidí se nalodilo k Babišovi, který loď řídí (nikdo již nepochybuje o tom, že by ministři ANO udělali cokoli bez souhlasu svého předsedy) a k opozici na luxusní obří loď a těší se na prožitky z plavby bez starostí a odříkání. Zapomněli na jednu věc, přečíst si jméno lodi na kterou se nalodili. To Hamáčkova kocábka žádný luxus nenabízí, ale je to dobře stavěná a spolehlivá loď. A jaký je ten název zaoceánské lodi s kormidelníkem Vojtěchem? TITANIC! Měli bychom se raději nalodit do horších podmínek k Hamáčkovi, jeho loď není Archa a on není Noe, ale za to nám dává větší perspektivu z této krize vyjít jako přeživší s menšími ztrátami. A co říct na to davové šílenství rostoucí z uvolnění opatření? Tak z toho je člověku už jen smutno a derou se slzy do očí za další zmařené životy.
Závěrem doporučujeme jediné, promluvte si s lidmi z Milána, Londýna a New Yorku, jestli chtějí mít otevřenou provozovnu o týden dřív nebo chtějí žít?
Jan Tvrdý