V únoru můžeme na zahradě začít s výsevem letniček

Při hustém sněžení setřásáme sníh z větví jehličnanů a stálezelených dřevin, při oteplení a ostrém slunci zastíníme citlivější rostliny bílou netkanou textilií.

Letničky jsou květiny, které vyžadují delší čas pro předpěstování. Nejčastěji se jedná o drobnokvěté begónie neboli voskovky, surfinie či petúnie. Všechny tyto druhy mají velmi drobná semena a tedy málo zásobních látek, proto potřebují daleko více času, aby nabobtnala a vyklíčila.

V domácích podmínkách si tyto rostliny můžeme vypěstovat jen tehdy, máme-li alespoň malý skleník a dostatek trpělivosti, výsevy totiž musíme pravidelně větrat a případně trochu snižovat teplotu, aby se nevytáhly a nepostihla je plíseň. Počítat musíme též s pikýrováním – rozsazováním malých rostlinek a další péčí.

V tomto měsíci je také nejzazší termín, kdy je nutné odstranit ručně, pomocí nůžek či houseníku (jde o střihací zařízení upevněné na dlouhé tyči) mumifikované moniliózní (shnilé) plody a případně i zámotky housenek. Tento nebezpečný odstraněný materiál je pak nutné zlikvidovat nejlépe spálením. V případě zanedbání této údržby, jsou tyto plody zdrojem infekce pro nadcházející vegetační období.

Máme-li dostatečný zdroj slamnatého hnoje, nejlépe koňského, můžeme si založit teplé pařeniště. Znamená to ovšem našlapat ho hnojem alespoň 60 centimetrů silnou vrstvou a ten se doporučuje prohodit trochu močovinou. Jedině tak zajistíme, aby hnůj hřál. Na hnůj dáme přibližně 20 centimetrů kvalitní zeminy.

Příprava pařeniště je velice pracná, získáme však ekologicky vytápěnou plochu, kde můžeme rychlit salát, ředkvičky, kedlubny a vypěstovat zde i vitální sadbu. Na noc je však nutné pařeniště zakrývat polystyrénovými rohožemi nebo jiným vhodným izolačním materiálem. V teplých slunných dnech je potřeba dostatečně větrat. Tento prostor vyžaduje častou kontrolu a péči. Získáme ale i pařeništní zem ze zetlelého hnoje, a to je výborný pěstební substrát.

Petr Kumšta