Výročí 190 let od narození a 110 let od úmrtí mělnického probošta Josefa Bernáta a 130 let od obnovení mělnického proboštství

Josef Bernat se narodil 5. září 1835 v malé vísce Modřišice u Turnova, jeho otec byl rolníkem. Pro svůj výtečný prospěch v obecné škole studoval nejprve na nižším gymnáziu v Mladé Boleslavi a následně na vyšším gymnáziu v Jičíně. Bohosloví absolvoval v semináři v Litoměřicích, kde byl v srpnu roku 1859 ve věku 24 let vysvěcen na kněze tehdejším biskupem Augustinem Bartolomějem Hillem. Byl jmenován nejprve kaplanem v Liberci, ve městě s německou většinou. Působil zde jako jediný Čech mezi dalšími třemi kaplany a děkanem Ignácem Frankem. V roce 1879 se stal vicerektorem kněžského semináře v Litoměřicích a po 8 letech byl ustanoven farářem a okrskovým vikářem v Terezíně. Bernatova duchovní služba byla pevně založena na vlasteneckých zásadách, všude dával základ k bohoslužbám v českém jazyce i v českoněmeckém prostředí. Jeho srdce bylo „rozehřáto“ pro českou vlast. Byl jmenován čestným kanovníkem litoměřické katedrální kapituly, papežským komořím a konzistorním radou.

Pro svou úspěšnou duchovní činnost byl v roce 1894 jmenován děkanem ve farnosti při chrámu sv. Petra a Pavla na Mělníku.

V roce 1699, po 18 letech od velkého požáru, byla postavena budova mělnického probošství. Objekt nebyl příliš udržován a po 195 letech v roce 1894 byl v tak špatném stavu, že se do něho nově ustanovený děkan P. Josef Bernat nemohl nastěhovat a byl proto narychlo ubytován v městském chudobinci v čp. 123 ( dnes objekt umělecké školy). Po vyřízení stavebního povolení v roce 1895 byla stará budova zbourána a 3. února roku 1896 se začalo se stavbou. Již po osmi měsících 25. září se děkan mohl nastěhovat do svého sídla.

Budova děkanství byla navržena ve stylu neogotiky podle projektu městského stavitele a arch. Antonína Kamaráda ( 1863 – 1912 ), je vlastně zmenšenou replikou proboštství u chrámu sv. Víta na Hradčanech ( které projektoval arch. Josef Mocker ). Antonín Kamarád také projektoval budovy městské nemocnice na Pražské v roce 1881 a budovu Vinařské školy ( v r. 1893 ). Budovu proboštství postavil mělnický stavitel Karel Novák ( 1861 – 1943 ). Na základě úspěchu této a ještě jiných staveb byl přijat v roce 1898 do Jednoty stavitelů a inženýrů. Na obklady fasád byly použity glazované lícované cihly z Citolib. Rozpočet na stavbu budovy činil 18 760 zlatých.

Na žádost města Mělníka bylo proboštství obnoveno po 474 letech papežským breve ( krátkou listinou) papeže Lva XIII. dne 25. černa 1895. Mělnická kapitula a probošství, jedny z nejstarších v Českých zemích zanikly v roce 1421 během husitských válek. Mělník se na dobu dvou set let stal kališnickým městem až do roku 1621.

Objekt nyní již jako probošství byl slavnostně otevřen a vysvěcen 28. září v den sv. Václava roku 1896. Za přítomnosti rektora litoměřického semináře ThDr. P. Františka Kordače ( zástupce biskupa J.E. Emanuela Schöbla ), probošta Josefa Bernata a představitelů města a zámku, v čele s purkmistrem Václavem Hauptem, byla budova vysvěcena za zpěvu chorálu Svatý Václave, který zazpíval mělnický pěvecký spolek. Probošt J. Bernat ve svém projevu poděkoval městu Mělník za snahu o obnovení proboštství, za postavení nové budovy a za úpravu okolí kolem chrámu sv. Petra a Pavla. Potom se konala slavnostní pontifikální mše v chrámu sv. Petra a Pavla. Mělnický probošt mohl ještě v té době používat jako insignie mitru a berlu. Po mši svaté následoval slavnostní oběd pro pozvané v sále proboštství.

Za jednadvacetiletého úspěšného působení Mons. Josefa Bernata na Mělníku byl rekonstruován a obnoven chátrající kostelík sv. Ludmily, v sousedství byla postavena nová dřevěná zvonice podle projektu architekta Antonína Wiehla, bývalý městský hřbitov byl upraven na parčík.

Chrám sv. Petra a Pavla rovněž prošel značnými úpravami. Původní záměr celkové regotizace kostela podle plánů architekta Josefa Mockera se neuskutečnil, protože architekt v roce 1899 předčasně zemřel. Úpravami byl pověřen architekt Kamil Hilbert a ten se snažil zachovat původní sled slohů románského, gotiky, renesance i baroka.

Probošt Josef Bernat se dožil výsledků svých snah. Zemřel 16. října 1915 ve věku požehnaných 80 let. Byl pohřben v kněžské hrobce v centru mělnického hřbitova sv. Václava. Pro jeho zásluhy byl parčík za chrámem pojmenován na „Sady Josefa Bernata“ v roce 1915.

Pořadí následujících proboštů :

Josef Šlechta ( 1856 – 1924 ), P. Antonín Dušek ( 1865 -1950 ), P. Vojtěch Metelka ( 1902 – 1962 ), P. Jaroslav Vyterna ( 1927 – 2019 ), P. Jan Jucha MS.

Administrátoři a faráři : P. Václav Sikyta ( 1922 -1997 ), P. Jacek Zyzak MS (+ 2022), P. Miroslaw Mateňko MS, P. Pawel Mariusz Obrzut MS

 

Poznámka: o kostelích sv. Ludmily a sv. Petra a Pavla a o mělnickém proboštství jsem již dříve napsal podrobné články

 

Text, foto a reprofoto: Karel Lojka

Zdroj: Miroslav Sígl – Kdo je kdo ( Libri, 2007); František Purš – Náš Mělník (Město Mělník, 2010); internet