Zahrádka žije i pod sněhovou přikrývkou

Leden většinou není v našich podmínkách pro pěstitele zeleniny příliš příznivý měsíc, ale ani uprostřed zimy nemusíme zahálet.

Po příchodu silných mrazů se může stát, že ptáci z nedostatku potravy zaměří svou pozornost na pupeny ovocných keřů a stromů. Menší stromky a keře můžeme chránit hustou silonovou sítí, větší koruny ošetřete postřikem vápenným mlékem nebo jiným vhodným přípravkem. Klasický strašák na nenechavé hladové ptáky nezabírá, vyzkoušet proto můžete elektronickou signalizaci reagující na pohyb. Většinou však stačí ptactvu nasypat do krmítka olejnatá semena jako slunečnice, ořechy, mák či len, která mohou být také zapuštěna do čistého loje.

Během ledna můžeme odebírat dřevité řízky z opadavých dřevin. Lze jimi snadno množit například pámelník, meruzalku, tamaryšky, tavolníky, vrby, zlatice, rybízy a některé další. Z dřevin odebíráme silné, vyzrálé letorosty, které nejsou namrzlé. Příliš silné letorosty s větším obsahem dřeně také nejsou vhodné.

Odebrané letorosty ostrými nůžkami rozstříháme na části. Řízky by měly být dlouhé přibližně 20 centimetrů. Ve spodní části vedeme řez mírně šikmo pod očkem. Horní řez by měl být přibližně centimetr nad pupenem. Je-li to blíže, pupen často zaschne. Horní část řízku můžeme opatrně zavoskovat tak, abychom nezamazali pupen. Pokud je to možné, spodní stranu řízku ošetříme růstovým stimulátorem a řízky napícháme mírně šikmo do chladného pařeniště tak, aby horní pupen byl nad zemí.

Pokud je zmrzlá zem, řízky svážeme po jednotlivých druzích do svazků, označíme jmenovkou a umístíme na vlhké a chladné místo do sklepa, v menším množství alespoň v sáčku do chladničky. Řízky pak vysadíme co nejdříve v předjaří.

Je-li mimořádně příznivé počasí, můžeme přehazovat kompost, odklízet sníh z cest a házet jej na záhony nebo zakládat teplé pařeniště s vrstvou chlévského hnoje vysokou minimálně 30 centimetrů. V nynějších mrazech si ale na tuto „voňavou“ práci budeme muset nechat zajít chuť.

Petr Kumšta