Žabí tůňky v pískovně u Brandýsa se osvědčily. Na podzim těžaři vybudují další

Pískovna Křenek u Brandýsa nad Labem se stává rájem žab, čolků, kuněk a dalších živočichů. Těžební společnost České štěrkopísky vloni při jihozápadním břehu největšího ze tří vytěžených jezer vytvořila čtyři tůně. Po roce se potvrdil předpoklad, že mělké písčité vodní plochy s minimem vegetace přinášejí ideální podmínkami pro rozmnožování obojživelníků. 

Prostor již na jaře čelí značnému náporu očekávaných obyvatel a stává se fungujícím biotopem. Úspěšný projekt bude brzy pokračovat. Na podzim přidají těžaři na protějším severním břehu jezera další tři tůňky. „V praxi se ukazuje, že těžební prostory a obzvláště pískovny reprezentují jedinečné prostory, v nichž obojživelníci rádi nalézají útočiště. Prostředí je zároveň atraktivní pro vážky, vodní ptáky a další živočišné druhy. Tůňky budujeme v souladu s požadavky krajského odboru životního prostředí,“ říká Petr Dušek, tiskový mluvčí společnosti České štěrkopísky, která provozuje několik středočeských pískoven.

Přes půl milionu tun štěrkopísku

Pískovna Křenek patří k nejdůležitějším zdrojům štěrkopísku ve Středočeském kraji. Každoročně se zde vytěží přes půl milionu tun této klíčové suroviny pro české stavebnictví. Protože materiál se používá zejména jako plnivo do betonu, na pískovnu jsou navázány především betonárny, které zásobují stavby na Mladoboleslavsku, Brandýsku či Neratovicku, ale i na okraji Prahy.

Podle údajů České geologické služby je Středočeský kraj dlouhodobě českým premiantem v těžbě štěrkopísků – objemově pokrývá téměř 30 % republikové produkce. Již do konce této dekády však o tuto pozici pravděpodobně přijde, protože v následujících letech se tu bude zavírat jedna pískovna za druhou. Analýza geologů říká, že dvě třetiny ložisek ukončí provoz do 7 let a 88 % do 10 let. Spotřeba štěrkopísku přitom každoročně roste a s ohledem na objem plánovaných velkých investic do dopravní infrastruktury i obytné výstavby bude tento trend v kraji i nadále pokračovat.