V Konětopech nezapomínají
Položením věnců u Památníku padlých v obci Konětopy si každoročně 7. května připomínáme konec války, při které zemřelo i několik obyvatel obce, ale hlavně událost, která se právě v Konětopech na konci války stala.
Pokládám květinu v barvách trikolory české vlajky se jmény rodin Šrámkových, Hradeckých a Bláhových. Rodin, z matčiny strany, pocházející právě z Konětop.
Na pamětní desce pomníku, hlásající „Hrobům v dáli“, jsou jména konětopských mužů i žen, kteří obě války nepřežili. Ať už bojovali ve vzdálených zemích na frontách, odkud se nikdy nevrátili nebo byli zapojeni do odbojové činnosti.
Je mezi nimi i jméno Anna Šrámková, Anna Šrámková, rozená Bláhová z Konětop. Ta byla zapojena do odbojové činnosti ve skupině působící hlavně v Praze. Ona, i se svým manželem Otakarem poskytovala svůj byt před Heydrichiádou k tajným schůzkám, při kterých byli přítomni i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří později provedli atentát na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Anna během války v letech 1940-1942 ručně vyšila obraz, takzvaný gobelín, podobiznu prezidenta Edvarda Beneše. Později pak byla několikrát krutě týrána a vyslýchána v Pankrácké věznici. To proto, že na ní někdo řekl, že obraz vyšila. Nikdy ale neprozradila, kam ho ukryla. Obraz byl po celou dobu zahrabán za vesnicí v kompostu, ve velké sklenici. Němci místo několikrát prohledávali, ale naštěstí bezúspěšně. Anna Šrámková zemřela v Drážďanech 10. listopadu roku 1944 tou nejkrutější smrtí. Byla jí setnuta hlava. Její manžel Otakar, zemřel při pochodu smrti do koncentračního tábora Osvětim o rok dříve.
Po skončení války nechal bratr Anny Šrámkové obraz zarámovat a spolu s jejich bratry a rodinou ho na Pražském hradě v říjnu 1946 předali prezidentu Benešovi. Předání byl přítomen i syn Anny Šrámkové Otakar, který jako dvanáctiletý chlapec válku přežil.
V noci ze 7. na 8. května 1945, byla obec Konětopy vypálena Německými vojáky. V její kronice se o tomto strašném činu můžeme dočíst následující:
„V pět hodin odpoledne do obce přijíždí partyzáni, kteří po okolí sledují německé vojáky. Zde dostávají telefon, že přes Byšice projel autobus s Němci a směřuje na Konětopy. Rozhodli se, že Němce přepadnou. Rozmístili mužstvo kolem křižovatky. Autobus s Němci projížděl křižovatkou a partyzáni zahájili palbu. Němci jsou překvapeni, ne však na dlouho. Okamžitě zajíždí autobus k plotu hostince, Němci rychle vyskákali a byli za plotem. Zahájili palbu proti partyzánům. Mají 2 kulomety. Pancéřová pěst zapálila Čurdovu stodolu, která okamžitě hoří jako pochodeň. Dále byly zapáleny domy č. p. 64 (hořelo jen uvnitř), č. p. 51 (jeho obyvatelé ukryli se ve sklepě a málem se udusili). Němci se snažili dostat směrem na Hlavno. Do Konětop přijíždí posila partyzánů z Přívor. Jejich velitel L. Čermák je na návsi zastřelen. Krátce na to je postřelen i náš občan František Franc z č. p. 7, který se snaží odnést L. Čermáka. Němci mají mrtvé a těžce raněné. Stahují se do lesa za obcí a zde čekají na posilu. Zbabělí partyzáni nedbaje
výčitek občanů odjíždějí a nechávají Konětopy na pospas osudu. Ač všechno zavinili, utíkají se slovy, že občané mají lovecké pušky. Asi v půl jedné v noci dorazil německý oddíl pod Čurdovu stráň, kde na ně čekají přepadnutí Němci, kteří vše vylíčí. Němci se dávají do pohybu směrem ke vsi. Těsně před vsí zapalují nevelký stoh slámy a pak již přichází na řadu první domy. Němci postupují dále. Zapalují další domy, takže hoří téměř polovina domů. V pět hodin ráno vyvedli koně z č. p. 7. Zapřáhli valník, na který naložili zboží z vyrabovaného obchodu J. Říhy. Vzali s sebou na cestu do Milovic tyto občany jako rukojmí: J. Polívka, J. Brůžek, J. Slezák, E. Haspra, A. Skála, Š. Bačora, F. Studený, V. Franc a F. Holeček. Rukojmí jdou před oddílem Němců a ve vesnicích musí volat: Nestřílejte, nestřílejte. Všichni se za 2 dny vrátili.“
Konětopští lidé se během nočního běsnění esesmanů utíkali schovávat do blízkých lesů, a také na takzvaný Dlouhý běh.
Celá tato akce měla na konec za následek, že: ze 119 popisných čísel bylo 40 usedlostí vypáleno úplně, shořelo 52 obytných nebo hospodářských budov a v 16 domech vzalo ohněm za své bytové zařízení. Tři čeští občané zemřeli. Byli jimi: 7. května Ladislav Čermák z Přívor, 8. května ráno by zastřelen Němci František Svoboda z Konětop, u něhož byl nalezen náboj. Ještě téhož dne byl nalezen mrtvý Antonín Kotrč, také z Konětop, který utekl před požárem do lesa, tam se pak ale oběsil.
Nezapomínejme na tyto události, ani na ty, kteří nasazovali své životy, za to, abychom tu dnes mohli být …
Fotografie:
Archiv L. Brožek
Text: L. Brožek
