O čem se moc nepíše

Cílem tohoto článku je podat občanům v malých obcích základní informace o možnostech rozvoje energetiky, především obnovitelných zdrojích energie (OZE) a dalších souvislostech.

OZE jsou obnovitelné (nefosilní přírodní) zdroje energie, jimiž jsou energie větru, slunečního záření, geotermální energie, vody, biomasy a bioplynu. V zájmu ochrany klimatu, životního prostředí a zdraví lidí je nutno podporovat využití OZE, zajistit trvalé zvyšování podílu OZE na spotřebě primárních energetických zdrojů a přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů.

Stručně o některých výhodných a přijatelných OZE pro obce na mělnicku:

1. Využití slunečního záření je možné pomocí solárních kolektorů nebo fotovoltaických kolektorů (FVE) pro výrobu elektřiny nebo tepla. V současné době jsou možné i instalace FVE na střechách rodinných domů. Rozvoji jejich využití pomáhá i prudký pokles cen FVE.

2. Tepelná čerpadla (TČ) lze zařadit mezi OZE, které mají sice relativně omezený výkon, ale mají pevné místo v oboru vytápění domů. Role TČ díky výhodné návratnosti investice roste, je jím vybavena téměř každá 10. novostavba a mohou být součástí systému ústředního vytápění, a lze jej využívat v podstatě všude.

3. Energie biomasy je materiál jak rostlinného a živočišného původu a to rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků z provozování zemědělství, hospodaření v lese a některých průmyslových odvětví. Dále zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a to především na zemědělské půdě, která není vhodná pro pěstování rostlin na výrobu potravin či krmiv. ČR je silně závislá na dovozu drahých fosilních paliv, přitom z biomasy, které máme dostatek lze získat energii biochemickými procesy, spalováním nebo spoluspalováním. Zbytková energie ve formě tepla je zatím málo využita. Jednoznačnou výhodou biomasy je, že se jedná o OZE, který je v podstatě nevyčerpatelný. Využívání biomasy přispívá k rozvoji venkova a zemědělských oblastí, např. využitím půdy, zvýšení zaměstnanosti v místě a rozvoj podnikání v regionu. Biomasa je také základní materiál pro kompostování a provoz bioplynových stanic (BPS). V tomto roce se uvede v ČR do provozu 1. BPS, která bude mít místo kogenerační jednotky na výrobu elektřiny a tepla čistící zařízení na bioplyn, který se upraví na metan použitelný pro vytápění a především v dopravě. I to je řešení pro více než 550 BPS v ČR. Je to řešení při neexistenci centrálního rozvodu plynu či tepla v obcích, což platí i některé obce v našem regionu. Všeobecně se ví o negativních dopadech lokálního vytápění.

Členské státy EU mají vypracovat národní klimatické plány a Evropa se pak může vrátit na pozici globálního tvůrce inovativní a šetrné energetiky. Levnější OZE již vytěsňují z trhu zdroje spalující uhlí a nabízejí zajímavé investice pro zajištění dostupné energie pro domácnosti, obce a firmy.

Výše uvedené možnosti jsou v příkrém rozporu s maximálním úsilím vedení státu prosadit výstavbu obří spalovny komunálního odpadu (KO) z celého Středočeského kraje v objemu 320 až 350 000 tun ročně. Přes příslib představitele vlády, petici občanů z celého kraje a referendum občanů dotčené obce příprava výstavby pokračuje. Nutno si položit otázku: Jak se dodržuje zákon o odpadech? Zákon ukládá plnit základní a všeobecně známou hierarchii nakládání s odpady. Lze tvrdit, že v dokumentech jako je POH Středočeského kraje a dokumentaci EIA na stavby ČEZu v Horních Počaplech se zákon nerespektuje. Základní a fatální zkreslení je tvrzení, že od r. 2024 EU zakázala skládkování KO, EU ale stanovila termín 2030. Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. ukládá v § 21, odst. (4) Na skládky je zakázáno ukládat odpady stanovené prováděcím právním předpisem, odpady, které mohou mít při jejich smíšení negativní vliv na životní prostředí a neupravené odpady, s výjimkou odpadů stanovených prováděcím právním předpisem, a odpadů, u nichž ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. Dále je v písm.e) uvedeno, že výčet recyklovatelných a využitelných odpadů, které je od roku 2024 zakázáno ukládat na skládku upravuje vyhláška.

Z toho vyplývá jediné: Investor a Středočeský kraj (SK) si přizpůsobili znění zákona svému cíli. Od obcí získají a nechají si dobře zaplatit likvidaci KO při očekávaném zvýšení poplatku za skládkování z 500 až na 2 000 Kč. Problémy a plnění zákonných podmínek při dodávání KO nechají na obcích. Občané, místní samosprávy a firmy se ale můžou stát významnými partnery na

energetickém trhu a mít možnost bez zbytečných překážek energii vyrábět, skladovat a spotřebovávat – včetně prodeje přebytků vyrobené elektřiny do sítě bez nepřiměřených požadavků či poplatků ze strany vykupujících ovšem za seriozních a oboustranně výhodných tržních podmínek. To se týká pořízení malého OZE pro domácnosti střešní instalace FVE, jež lze využít v podstatě v kterémkoli regionu.

V roce 2017 vyrobily OZE přes 30 % elektřiny v Evropě. Pokud se podaří otevřít prostor k podpoře samovýrobců elektřiny mohl by počet energeticky aktivních domácností využívajících OZE přesáhnout 80 %. Obdobně vzniknou příležitosti pro zvýšení energetické soběstačnosti malých a středních podniků. Výhody potvrzuje také letošní studie Mezinárodní agentury pro OZE , ve které experti spočítali, že zdvojnásobení podílu OZE ze současných 17 % na 34 % v r. 2030 může EU na úspory přinést a podpořit tak ekonomiku investicemi ve výši přesahující 368 miliard EUR. Jsou tu i možnosti integrovaných zařízení OZE.

“Technologie OZE spolu s akumulací energie nadále zlevňují a na trhu nabízí nabízí výhodnější cenu energie než nové jaderné reaktory nebo uhelné elektrárny,“ komentuje Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. .

Jednou z formou podnikání mohou být družstva, která již byla založena a fungují např. ve Švédsku. Jsou výhodnější než jiné formy podnikání a navíc jsou méně náročné na řízení a koordinaci. Družstvo nestaví OZE pro zisk a neúčtuje si marži, jeho služby jsou tak levnější (než služby poskytované soukromou společností např. obří teplárnou). Je to možnost jak dát dohromady potřebný počáteční kapitál, na který by jako jednotlivci nedosáhli. Zkušenosti západních zemí ukazují, že lidé mají o družstva zájem, protože zaručují dlouhodobou investici a rozvoj infrastruktury, vytváří příležitosti pro rozvoj zemědělství a tvoří pracovní místa. V podstatě správnou radu na zřízení družstev pro překládací stanice komunálního odpadu prezentoval krajský úřad Středočeského kraje. Družstva svým členům poskytují služby za dostupné ceny a pokud vytvoří zisk a záleží na dohodě mezi členy, jak s ním naloží. Nejde o velké částky a pak je rozumnější příjem celého družstva využít ho k dalšímu rozvoji a zlevnění družstevních služeb nebo k rozvoji komunity a zlepšení životního prostředí. Také to vede k pozitivnímu postoji místních obyvatel k OZE. Zde je právě další výhoda družstva. Místní komunita vezme OZE za své a ev. odpor lze změnit na postoj “souhlasím se stavbou jen pokud bude i moje“. V podstatě správné doporučení na zřízení družstev pro překládací stanice komunálního odpadu prezentoval krajský úřad SK. Nutno však dodat, že toto doporučení je motivováno pouze cílem dosáhnout toho, aby se obce na svůj úkor postaraly o přísun KO z celého kraje pro spalovnu v Horních Počaplech.

Postoj ČEZ k OZE lze ukázat např. u dceřiné společnost ČEZ Recyklace, s.r.o.. V jejich základním zadání je, že má být “excelentní garant společensky odpovědné a ekologické likvidace výroben tzv. obnovitelných zdrojů tak, aby Skupina ČEZ dostála své zákonné povinnosti v této oblasti.” Rovněž tak ČEZ Obnovitelné zdroje s.r.o. uvádí: “OZE v přírodních podmínkách ČR lze vnímat pouze jako doplněk konvenčních zdrojů (potud ano). Důvodem je především obtížná predikovatelnost výroby těchto zdrojů a s tím spojené riziko přetěžování kapacity přenosových a distribučních sítí (nepravda). Současně jde o zdroje v tržním prostředí dosud nedostatečně konkurenceschopné, jejichž nákladná podpora se bohužel dosud odrážela mimo jiné i ve stoupajících příspěvcích konečných spotřebitelů elektřiny na OZE. Skupina ČEZ proto do budoucna počítá s výstavbou nových výroben z OZE výhradně v dalších zemích v rámci Evropské unie (Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Německo), kde jsou pro ně i nesrovnatelně lepší přírodní podmínky než v ČR.” Z dalších informací vyplývá, že podpora OZE je zde méně než minimální, což je doloženo tím, že ČEZ provozuje jednu BPS a dvě elektrárny na biomasu. Komentáře netřeba.

Ing. F.Ohem 31.1.2019

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter