Kralupský Technopark a chemie

V centru Kralup si nelze nevšimnout krásné moderní budovy Městského úřadu a v jeho blízkosti i další zajímavé budovy postavené v letech 2013 až 2015 a slavnostně otevřené 5. června 2015. Je to tzv. „Technopark“.

Technopark byl postavený jako vědecké pracoviště Vysoké školy chemicko-technologické na místě starého parního mlýna. Po odstranění přístaveb a rekonstrukci celé budovy, byla fasáda mlýna obložena skleněným profilovaným sklem, jak je patrné z obrázku. Pracoviště se stalo centrem aplikovaného výzkumu v oblasti stavební chemie.

Chemie má v Kralupech dlouhou tradici. Kralupy byly až do poloviny 19. století čistě zemědělskou obcí. První průmyslový podnik vznikl v obci v roce 1857 a byl největším chemickým závodem v Čechách. Závod zabíral plochu čtyř hektarů v prostoru mezi dnešní ulicí Nádražní a Libušinou. Podnik pod názvem „Rakouský spolek pro lučební a hutní výrobu“, vyráběl kyselinu sírovou, dusičnou, síran sodný, skalici a vodní sklo. Kralupy byly pak od druhé poloviny 19. století průmyslovým městem, ve kterém převládal průmysl chemický. Závod byl v provozu víc než půl století a zanikl v roce 1925

Zmíněný mlýn původně patřil Vilému Karpelesovi, který si v roce 1906 dal úředně své židovské jméno změnit na Vilém Kars. Pod tímto jménem je znám jeho syn akademický malíř Jiří Kars, který se ve mlýně narodil. Jiří Kars prožil téměř celý život v cizině a do okruhu jeho uměleckých přátel patřil Picasso, Chagall, Utrillo, Modigliani. Řadu Karsových obrazů má ve svých sbírkách kralupské i velvarské muzeum. Když v roce 1927 Vilém Kars zemřel, prodali dědicové majetek společnosti „Mlýnské závody Praha“.

Na začátku dvacátého století v letech 1900/1901, dostaly Kralupy další chemický závod. Byla to rafinerie minerálních olejů postavená na západní části města firmou „Lederer a spol.“ V prvních letech se zde vyráběl hlavně petrolej, později i parafín, olej a nakonec především pohonné hmoty. Tento druhý kralupský závod se stal Kralupům osudný. Za druhé světové války se Kralupy dostaly na seznam strategických cílů, který vyhlásili spojenci v rámci „bitvy o benzin“ proti továrnám vyrábějícím benzin. A tak kralupská rafinerie, ačkoliv v té době nebyla již dlouho v provozu, se stala 22. března 1945 neštěstím Kralup. Kobercovou metodou shodilo 145 bombardovacích letadel přes tisíc bomb na nevinné město. Nálet na Kralupy způsobil nedozírné škody obyvatelstvu na majetku i životech. Kralupy se staly nejvíce válkou poškození město v Čechách.

Největší chemickým závodem Kralup se ovšem stal podnik „Kaučuk“ postavený na pravé straně Vltavy v městské části Lobeček. Výroba syntetického kaučuku byla zahájena v červenci roku 1963. Stavba velkého závodu si vynutila i výstavu bytovou, která zcela změnila ráz malé městské části Lobeček. V roce 1975 byl n. p. Kaučuk rozšířen o rafinerii ropy, tedy o další chemický průmysl. V roce 2007 po

restrukturalizaci skupiny Unipetrol, přešel celý závod na nového vlastníka – na polskou firmu Chemiczna Dwory pod obchodním názvem „Synthos“.

Kralupský Technopark uzavírá stošedesátiletou tradici chemického průmyslu. Není to ovšem závod výrobní, ale výzkumný. Jeho stavba nebyla předem plánovaná, ale vyplynula ze situace, která nastala, když parní mlýn skončil s provozem v roce 2005. Prázdnou a nevyužitou budovu odkoupil kralupský městský úřad, a od něj vysoká škola chemicko-technologická.

Ing. Josef Stupka