Víte, že? …Lobkovický zámek

Lobkovický zámek najdete mezi Kostelcem nad Labem a Neratovicemi, stojí na okraji Lobkovic. Zatímco z Neratovic se stalo moderní průmyslové město s tisícovkami obyvatel, Lobkovice zůstaly příjemně malým sídlem v jejich dosahu.

Obec Lobkovice se poprvé připomíná v roce 1341, kdy náležela bratřím Bohuňkovi a Vavřincovi z Lobkovic. V letech 1356 až 1357 patří panství Raimundu z Lobkovic a od roku 1367 do roku 1377 pražskému měšťanu Mikuláši Čotrovi. Od roku 1385 ves patřila osobnímu příteli krále Václava IV. Janu Čúchovi ze Zásady.

Zámek byl původně dřevěnou tvrzí postavenou na skalní vyvýšenině. Mikuláš Chudý z Újezda a Lobkovic ji přestavěl v rozsáhlejší gotický hrádek. Centrem se stala třípatrová kamenná věž zachovaná do dnešních dnů. Z důležitých historických okamžiků se dochovaly písemné zmínky o roce 1450, kdy byla tvrz dobyta Jiřím z
Poděbrad.

Mikulášovi Chudému z Újezda náležela tvrz až do jeho smrti v roce 1435. Lobkovice po něm zdědili synové  Mikuláš a Jan Popel. Roku 1445 se o otcovský majetek rozdělili, přičemž Lobkovice připadly Janu Popelovi. Šlechtic byl odpůrcem Jiřího z Poděbrad, jenž ten roku 1450 lobkovickou tvrz se svým vojskem oblehl a
dobyl. Nicméně o rok později tvrz Janu Popelovi vrátil.

Za pánů Sekerků ze Sedčic – někdy na počátku 17. století – je tvrz přestavěna na renesanční zámek. Za
třicetileté války jej potkal stejný osud jako mnohé další – byl několikrát vydrancován a značně poničen
– zvláště v letech 1620 a 1630.

Barokní přestavbu provedl kníže Ferdinand August Lobkowicz v roce 1679. Prací byl pověřen vlašský stavitel Antonio Porta – právě při této přestavbě získal zámek dnešní podobu. Další opravy provedl po roce 1829 Jan Měchura, který zejména modernizoval interiéry a opravil chátrající obytné budovy. V roce 1840 zdědila zámek jeho dcera Terezie, jež byla manželkou Františka Palackého, který si zámek velmi oblíbil a často zde pobýval. Je doloženo, že v letech 1852 až 1860 tady vytvořil podstatnou část svého rozsáhlého díla Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě.

Palacký byl v Lobkovicích také na vlastní přání pohřben. Po jeho smrti zdědil lobkovický velkostatek i se zámkem jeho syn Jan Palacký, který jej prodal v roce 1897 knížeti Mořicovi z Lobkovic. Povedlo se mu tak získat nejstarší sídlo jeho rodu, zámek se však stal jen obydlím lobkovických úředníků.

Majetkem rodu Lobkoviců zůstal zámek až do roku 1948, kdy přešel do vlastnictví státu. V zámku byl umístěn depozitář Národního technického muzea. Po roce 1989 byl restituován a dnes není veřejnosti přístupný.

red

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter