Tip na výlet: Zámek Liběchov

V obci nedaleko Mělníka se nachází barokní zámeček obklopený nádherným zámeckým parkem s bohatou sochařskou výzdobou.

Liběchovský zámek stojí na místě původní středověké tvrze, kde vznikl v polovině 16. století vodní hrádek. Z tvrze se stala renesanční stavba obklopená celkem širokým vodním příkopem. Ke vstupu na nádvoří přiléhala schodištní věž. Stavební úpravy se uskutečnily za Kašpara Belvice, který nechal také přistavět ovčín, pivovar, mlýn a poplužní dvůr.

Zámek roku 1709 spolu s panstvím koupili Pachtové z Rájova. Ještě předtím ale vlastnily majetek jiné rody – např. Krabicové z Veitmile, Beřkovští ze Šerbířova, Malovcové a další. Barokní přestavbu z let 1720 – 1730 prováděl architekt František Maxmilián Kaňka, který zámek v rozšířil o zahradní křídlo v anglickém stylu. Na nákladné přestavbě se podíleli významní umělci své doby – Matyáš B. Braun a Václav Vavřinec Reiner, jehož malby se ale nedochovaly.

V 19. století zámek opět mění majitele a kolem roku 1811 dochází k dalším velkým stavebním úpravám (klasicistním), které řídí nový majitel Jakub Veit a jeho syn Antonín. I oni zvou do Liběchova známé umělce. Malíř Josef Matěj Navrátil pobýval na zámečku v letech 1838 – 1843 a zhotovil zde fresky nade dveřmi v patře. V zámku se nachází i sala terrena, kde jsou jeho fresky s historickými náměty z českých dějin jako například dívčí válka. Památkou na Navrátilův romantický vztah k zemím Východu je i orientální salonek vymalovaný čínskou tématikou v roce 1840.

Bohatý průmyslník povýšený do šlechtického stavu Veith značně rozšířil svůj majetek nákupem statků kolem Liběchova. Jeho syn Antonín byl velkým mecenášem umění – na liběchovský zámek zval přední české obrozence a podporoval je. Na zámku jako pomocník v kuchyni tehdy pracoval Václav Levý, který později vystudoval sochařskou akademii v Mnichově a stal se významnou osobností našeho sochařství. Levého sochařské dílo lze dosud vidět přímo v zámeckém parku a také nedaleko Liběchova, v lese u obce Želízy, kde Levého reliéfy tesané do pískovcových skal představují jeho sochařské začátky – jedná se o jeskyně Klácelka, Blaník, Čertovy hlavy a Harfenice.

Rodina Veithů později pro dluhy musela zámek prodat, v Liběchově se poté vystřídalo několik majitelů. Posledním byl od roku 1920 František Homolka. V roce 1925 byl zámek vyhlášen kulturně historickou památkou, v roce 1949 zestátněn a v roce 1954 byl propůjčen Československému státnímu filmu.

Záchranné rekonstrukční práce na zámku začaly po roce 1967, kdy zde sídlilo Náprstkovo muzeum – zpustlý zámek byl nákladně rekonstruován pro jeho rozsáhlé asijské sbírky umění a kultury, které byly od roku 1977 zpřístupněny veřejnosti. I když je momentálně uzavřen, stojí za pozornost, prohlédnout si však lze alespoň zámecký park s řadou barokních plastik. Vydat se můžeme i do nedalekých Želíz s unikátními výtvory Václava Levého.

red

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter