OKÉNKO STAROSTY: Síla hnutí ANO je paradoxně úměrná slabosti nabídky ostatních

Babišova pozice je kvůli skandálům vratší než kdykoli předtím, to ale neznamená, že tento stav neustojí. Jeho konkurenti do něj umí jen strkat, sami nic moc nenabízí.

Andrej Babiš má pravdu, vše je kampaň. Jeho oprávněné obavy, že co se v době volební kampaně stane, může ovlivnit volby, je realitou. Zakladatel hnutí ANO si ani ve snu nedokázal představit, co je skutečná politika. Bezskrupulózní, pracující nejen s fakty, ale zejména s kvazi informacemi. Vše splývá v jednu neprůhlednou mlhu. To však v jeho případě nutně neznamená, že by na Babiše někdo zlovolně šil. Znamená to však, že se mu v krajně nepříhodnou dobu vrací jeho slova a postupy. Určitě načasování Babišova trestního stíhání není nejhodnější a lze o něm debatovat. Určitě způsob zveřejňování jeho výroků způsobuje obavy a pochybnosti (anonymní twitterový účet Skupiny Šuman je dost děsivý úkaz), ale bohužel pro Babiše je hlavní obsah. A ten je čí dál horší. Nejdůležitější otázkou tak nyní je, zda bobtnající pochybnosti kolem praktik Andreje Babiše naruší zatím neotřesitelnou pozici jeho hnutí a jeho samotného jako potenciálního premiéra.

Pochybností kolem předsedy ANO je tolik, že se hnutí již nemůže spolehnout, že vystačí s goebbelselskou stokrát opakovanou legendou o spiknutí matrixu. Voliči mohou pomalu dospět k závěru, že je toho příliš, takže není možné, aby na to něco nebylo. Náznaky, že se to děje, už vidíme. Výzkum agentury Media ukázal, že z tvrdého jádra voličů hnutí ANO odešla 4% voličů (už ne 21, ale 17%). Současně volební odhad činí cca 27%. Potenciál hnutí ANO je odhadován na 31%. Je zde třeba zmínit, že ti, kteří nemají rádi Andreje Babiše, se radují předčasně. K vysvětlení zdánlivě paradoxního jevu, že voliči od Babiše neodcházejí, lze použít analogii partnerského vztahu: když chce člověk odejít od partnera, který ho zklamal, zpravidla se současně poohlíží po někom lepším. Nenajde-li ho, často zůstane u toho stávajícího. V politice to funguje obdobně. Není-li lepší alternativa, voliči zůstávají. Takže hlavní otázkou je, zda pro voliče, kteří by možná i chtěli od Babiše odejít, existuje nabídka, kterou by vnímali jako lepší. A odpověď není pro Babišovu konkurenci dvakrát povzbudivá. Ze sociologických analýz plyne, že voliči Babišovi věří, že udělal stát funkčnější a uživatelsky příjemnější než jeho předchůdci. To je důležité, protože úkazy, kdy stát lidí štve, stále přetrvávají. Hnutí ANO jako protestní seskupení nemá fakticky mnoho alternativ. Ukazuje se, že část voličů odešla k Okamurově SPD, která stále posiluje a někteří pravděpodobně k Pirátské straně, která má velkou šanci překročit hranici 5%.

Avšak úvaha většinového voliče může nakonec vypadat následovně. Babiš je možná, pokud jde o zneužívání moci i horší než ti, co vládli předtím. Ale to je vlastně jedno. Ať si uloupne 50 mil. Kč z dotací EU (my ji moc rádi nemáme), ať si támhle brutálně zlikviduje konkurenta obchodního či politického, hlavně že my budeme pohodlněji vyřizovat své potřeby na úřadech a budeme jezdit po upravených silnicích. Vždyť víme, že Andrej Babiš je predátorem jako každý velkokapitalista, tedy žádné překvapení.

Stav je tedy takový. I když se Andrej Babiš nachází v problematické pozici, neznamená to, že momentální disbalanci nemůže ustát. Konkurence etablovaných stran je zcela impotentní a nemá voličům hnutí ANO co nového nabídnout. Babišova síla je paradoxně úměrná slabosti nabídky ostatních. Jeho skutečné či virtuální skandály ho politicky nemusí zabít. Dokonce se domnívám, že v případě, že by političtí konkurenti vytvořili hysterickou atmosféru, může tato skutečnost hnutí ANO i pomoci.

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter