OKÉNKO STAROSTY: Česká předvolební politika připomíná…

Česká předvolební politika připomíná na jedné straně Kocourkov a na straně druhé seriál „Hru o trůny“.

Všichni cítí, že se schyluje ke konečnému střetu, některá spojenectví se rozpadají, jiná vznikají a v různých táborech si budují zázemí oportunisté, připraveni dosavadním lídrům vrazit něco hodně ostrého do zad. Nikdo nemůže říci, jak to vlastně dopadne. I když vodítek pro orientaci v politickém prostoru přece jen přibývá.

Tragikomiku politického dění připomínají billboardy spojenectví lidovců a STAN. Objevily se přesně v momentu, kdy se jejich koalice rozpadla. Heslo: „Síla, která řeší problémy lidí, ne své“ představuje nesporný vrchol letního politického sarkasmu.

Když dodáme, že se pár dní po rozpadu koalice objevil první relevantní průzkum, který změřil koalici jako skutečnou koalici, a ukázal, že vstup do sněmovny zase nemusel být tak beznadějný, je kocourkovské dílo dokonáno.

Směšně vypadají všichni aktéři, což je v politice nejhorší, co se může přihodit. Bohužel do smíchu vůbec není skupině liberálních, proevropských voličů, kteří nemohou vystát Miroslava Kalouska a chtěli volit STAN. Jejich naděje, že v Česku může vzniknout nějaká třetí síla, je pryč. Bloudění – s vyhlídkou porážky od Andreje Babiše – pokračuje.

Deziluse je o to větší, že STAN odmítl lidovcům účast na kandidátce a jde do voleb samostatně. Leckomu se to může jevit sympaticky a STAN jsou nyní určitě sympatičtí především sami sobě. Jenže sebevědomí je zdravé pouze tehdy, když ho doprovází realismus.

Voliči již mrtvé koalice cítí, že šance STAN překročit pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny je nevelká. Preference hnutí jsou cca dvouprocentní a měsíce se nehýbají. Ve STAN se utěšují představou, že se může zopakovat scénář z krajských voleb, kdy vzdor průzkumům dosáhli celostátně 10%. Jenže v celostátních volbách se lidé rozhodují jinak než v krajských. Zapomíná se, že STAN „ funguje“ přesně do úrovně kraje, což nakonec vyplývá již z názvu. Strana zastupuje jen část starostů, ostatní byli zvoleni na kandidátkách jiných politických stran. STAN k sobě přitahuje starosty nezávislých seskupení, ale to je vše.

Starostům se dá rozumět, že je lidovci naštvali, když couvli z dojednané koalice, ale zároveň se těžce chápe, proč odmítli novou nabídku jít na lidoveckou kandidátku. Lidovci velkoryse nabízeli šest lídrů a osm druhých míst. STAN měli jistotu, že se do sněmovny dostanou. Argument, že by pak nebyli vidět, je velmi slabý. STAN si vůbec neuvědomuje, že běžného voliče to vůbec nezajímá, pro něj podstatný je výsledek, tedy plnění slibů a očekávaní. Osobnosti jsou vidět a není podstatné, zda jsou v nějakém poslaneckém klubu.

Bohužel nejpravděpodobnější alternativou je, že ve sněmovně vůbec nebudou. STAN se mylně domnívá, že jít nyní s lidovci by znamenal začátek konce. Jenže je tomu naopak. Začátek konce může být rozhodnutí kandidovat samostatně. Pokud se starostové nedostanou do sněmovny, nebudou mít peníze za mandáty, nebudou mít linku do vysoké politiky a nebudou mít šanci prosazovat svůj program. Zastoupení v Senátu jim na uchování vlivu stačit nebude. STAN z psychologického hlediska začne ztrácet svojí skutečnou či u konkurentů předpokládanou politickou sílu. Začnou ohrožovat své pozice v krajských seskupeních. Možná někoho napadne např. ve Středočeském kraji, že by krajská koalice mohla být i bez STAN.

Starostové se můžou vytratit z povědomí, začít se drolit a postupně je může po součástkách rozebrat Andrej Babiš. STANu v těchto souvislostech vůbec nepomáhá nejednotnost ve vztahu právě k Andrejovi Babišovi. Na jedné straně celostátní lídr STANu Jan Farský tvrdí, že si celostátní spolupráci s ANO neumí představit a na straně druhé hlavní sponzor a nová tvář STANu miliardář Dalibor Dědek ihned toto sdělení relativizuje svým prohlášením.

„ Jan Farský si nedokáže spolupráci s Babišem představit. To vzhledem k jeho věku a ideálům chápu, ale já bych chtěl být v roli mentora, který ho naučí si možnost spolupráce s Babišem představit“

Takže ještě jednou, pro jistotu. Jan Farský říká ne a Dalibor Dědek jsou peníze a další peníze STANu slibuje. STAN peníze potřebuje. Dědka tedy taky. Dědek chce mentorsky (nebo spíše sponzorsky?) přesvědčit STAN, aby si nedělala starosti a měla ráda Babiše. Kdybych to ještě zkrátil , věk a ideály jsou krásné a přepychová věc, ale prachy si za ně nekoupíš.

Připadá mi to, že se Babišovi podařilo do STANu vložit kukaččí vejce. Babiš si říká, STAN nejsou k zahození, co když se dostanou nakonec do sněmovny. Nesmíme být zase tak kritičtí ke STANu, protože si zde můžeme položit otázku „ Jak to vypadá ve hnízdech oranžových nebo u jak se u nás neprávem říká u černoprdelníků, kolik je tam kukaččích babišovských vajíček“? Nezapomínejme na Jiřího Zimolu či na Jiřího Čunka. Zatím bez znatelných kukaččích vajíček vypadá TOP 09 a ODS Petra Fialy. Pozor položme si otázku „ Kolik zejména bývalých členů ODS je v hnutí ANO 2011? Středočeská hetmanka je důkazem této obavy. Bývalá členka ODS nemá problém jít do koalice se svou rodnou stranou. Budu-li parafrázovat se Sašou Mitrofanovem pak by Česká předvolební písnička mohla zaznít následovně „ Žežuličko, kde jsi byla, žes tak dlouho nekukala? Nekukala, nekukala, zato jsem v politických stranách zamakala“.

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter