Modrásek hořcový Rebelův – vymírající obyvatel kokořínských strání

Modrásek hořcový Rebelův působí na první pohled poměrně nenápadně, nicméně zdání klame, ve skutečnosti se jedná o jednoho z našich nejzajímavějších, ale také nejohroženějších denních motýlů. Jak již jméno napovídá, patří mezi modrásky, kterých v České republice žije více než 30 druhů. Modrásek hořcový patří k těm větším, rozpětí křídel může dosahovat až 4 cm. Horní stranu křídel mají samci zbarvenou modře a samice hnědě s modrými ploškami.

Pro většinu druhů modrásků je typická vazba na mravence (myrmekofilie). Odrostlé housenky se část svého vývoje nechávají krmit, nebo aspoň hlídat od mravenců, kterými nedobrovolně manipulují prostřednictvím chemických atraktantů. Některým modráskům je jedno, jaký druh mravence o ně pečuje, ale existují i parazitičtí modrásci, kteří vyžadují konkrétní druh mravence, na jehož výskytu jsou zcela závislí. Tyto druhy modrásků jsou velmi citlivé na změny v obhospodařování krajiny a často ubývají.

To je i případ modráska hořcového Rebelova, který osídluje suché a výhřevné stráně s nezapojeným drnem na vápnitém podloží. Jedině v takovém typu prostředí žijí dostatečně velké kolonie hostitelských mravenců rodu Myrmica, v jejichž mraveništích se vyvíjejí housenky a jen na takových místech zároveň roste dnes již silně ohrožený hořec křížkatý, který je jedinou živnou rostlinou housenek první tři týdny po vylíhnutí. Když malé housenky na hořcích trochu povyrostou, spadnou na zem, kde je rychle musí adoptovat správný druh mravence. Po zanesení do mraveniště se housenky chovají jako kukačky a nechávají se od mravenců rok až dva krmit. Nakonec se v mraveništi i zakuklí a promění v dospělé motýly, kteří již nejsou před mravenci chráněni žádnými chemickými atraktanty a unikají z mravenišť jen díky peříčkovitým šupinkám na těle, které zůstávají v kusadlech mravenců.

Teplé stráně hostící modrásky hořcové byly až do poloviny 20. století ve středních Čechách poměrně běžné, protože se v krajině hojně pásly ovce a kozy, které narušovaly travní drn a bránily nadměrnému zarůstání. Nejpozději po zemědělské kolektivizaci došlo k úbytku obecních pastvin a česká krajina přestala nárokům modrásků hořcových vyhovovat. V současnosti v Čechách přežívá tento motýl pouze na opuštěných tankodromech bývalého vojenského výcvikového prostoru Milovice u Lysé nad Labem, na několika ladech na Litoměřicku a minimálně na třech teplých stráních na Mělnicku.

K dlouhodobému přežití modrásků na stávajících lokalitách je nutné zajistit extenzívní pastvu, nebo jinou formu pravidelného narušování drnu a provádět i další zásahy proti nadměrnému zarůstání. Na Mělnicku jsou lokality výskytu hořcových modrásků chráněny ve dvou přírodních památkách na jižním okraji CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a koncem letošního června jsem pozoroval tyto modrásky i na dosud neznámé lokalitě u Strážnice. Péče o chráněné lokality je zajištěna, a tak bezprostřední vyhynutí modráska hořcového Rebelova na Mělnicku snad nehrozí. Byla by to velká ztráta. Jde o poslední přežívající vzpomínku na zaniklou pastevní krajinu 19. století.

Libor Praus, Regionální muzeum Mělník

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter