Ani ledový příkrov vltavských tůní je nezastaví

Když někdo v zimním období oznámí, že si jde zaplavat, napadne každého zcela jistě jediné – navštíví krytý plavecký bazén. Existuje ale skupina mladých lidí v Kralupech nad Vltavou, kteří volí jinou variantu – jdou plavat do tamní řeky.

I ve velkých únorových mrazech bylo možné vidět skupinu odvážlivců aspoň jednou týdně na straně sídliště Kralupy – Lobeček, jak se chystají mezi šestou a sedmou hodinou ranní, tedy ještě za panující tmy, ponořit do chladné vody. Také v předchozích letech nevynechali otužování ani když rtuť teploměru klesla na minus 15 stupňů. To byly vltavské tůně pochopitelně zcela zamrzlé, pokryté ledovým příkrovem. Aby se mohli otužilci dostat k vltavské vodě, bylo vždycky třeba vysekat sekerou prostor pro ponoření.

Teplotu vody vždy nejdříve změří speciálním teploměrem. Pak se pochopitelně povzbuzují, kdo půjde do vody jako první. Po osmělení se ponoří tak na čtyři minuty pod hladinu. Bez velkého chvatu a drkotání zubů se pak kralupští otužilci vracejí do sucha – na břeh.

Reportáž vznikala v pátek navečer druhý březnový den při aktuální venkovní teplotě minus 3 stupně Celsia. Voda pod ledovým příkrovem měla pouhých 0,5 stupně Celsia. Pro mnohé z nás, kteří nemají natrénováno, by to byla téměř smrtelná kombinace.

„Z naší party byli takovými prvními propagátory Jakub Běžel a spolu s Janem Vořechovským. Ti nás k tomuto druhu otužování přivedli,“ uvedl jeden ze skupiny otužilců s tím, že z původní hrstky zájemců o tento druh otužování je jich tu nyní schází i dvacet – jednu třetinu z nich tvoří ženy. Ty je nutné za jejich nesmírnou odvahu obdivovat. Tentokrát se u zamrzlé vltavské tůně sešla jedenáctičlenná skupina.

Podíváte-li se na svalnaté postavy odvážných většinou mladých Kralupanů i těla jejich ženských protějšků , marně byste při vynoření z ledové vody na nich hledali takzvanou husí kůži. Naopak, pokožka každého z nich se zdála být ještě více prokrvená.

A jaký měli pocit z podvečerního kontaktu s chladnou vodou? „Když jsme začínali na podzim roku 2016, měl jsem s plaváním ve Vltavě trochu problém. Když jsme vyzkoušeli větší teplotní extrémy, jako jednostupňovou vodu, tak už to paradoxně docela šlo, měli jsme už docela natrénováno,“ dodává s úsměvem otužilec Jan Vořechovský. Bývá vždy pověřován úkolem vysekat potřebný otvor v ledu, jehož tloušťka tentokrát měla asi deset centimetrů.

Pokud jde o složení skupiny, jedná se většinou o členy kralupských sportovních klubů „Plavme chytře“ (výuka plavání dospělých), dále „Gladiator training“, zabývající se přípravou na extrémní překážkové závody, a „Play Real“, což jsou aktivity zacílené na silovou přípravu a rozvoj mobility.

A jak tenhle extrémní chlad kralupští otužilci snášejí a vůbec, prospívá jim? „Jsou mezi nám ti, kdo trpěli po celou zimu třeba dlouhodobou úpornou rýmou. Co se s námi začali otužovat, tenhle neduh u nich má úplnou absenci,“ uvádí Jakub Běžel, nadšený propagátor extrémního otužování.

Jiří Herain

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter