K řekám na Mělnicku se po létech vracejí bobři

Jejich stopy jsou v mělnickém regionu sice zaznamenávány jen nepravidelně, ale odborníci předpokládají, že se na soutoku Labe a Vltavy v dohledné době usadí nastálo.

„Čerstvé bobří ohryzy vrb a topolů charakteristického tvaru přesýpacích hodin s patrnými otisky řezáků lze nalézt v současnosti například v břehových porostech u Vltavy nedaleko Vrbna,“ uvedl zoolog Regionálního muzea Mělník Libor Praus. Stálá populace bobrů se nejblíže na Labi vyskytuje v okolí Roudnice a v minulém roce se bobři objevili po 185 letech i na Vltavě v Praze, kam se rozšířili z povodí Berounky.

Na území ČR byl bobr vyhuben již v polovině 18. století. Bobři byli loveni pro hustou kožešinu a výměšky kožních žláz u kořene ocasu zvané bobrovina používané v lékařství a voňavkářství. Jejich chutné maso se navíc dříve řadilo k masu rybímu a bylo ho tedy možno jíst i v době půstu.

Lidé bobry pronásledovali také ve snaze omezit škody, které působili v kulturní krajině. Podle nynější legislativy je bobr stále zvláště chráněným druhem, nicméně vzhledem k růstu populace a přibývání konfliktních situací vzrůstá intenzita nelegálního lovu a likvidace bobřích sídel. „Přesto lze šíření bobrů v našich řekách spíše vítat,“ dodal Praus.

Již v posledních letech se do české přírody vrací chráněné druhy živočichů, kteří zde byli vyhubeni v  18. a 19. století. Jde například o krkavce velkého, který na Mělnicku zahnízdil poprvé po více jak stoleté pauze v roce 1986 a dnes již patří mezi běžné ptačí druhy. Stejně tak dnes již není vzácností pozorovat v okolí soutoku Labe s Vltavou majestátného orla mořského. A v lesích na severu CHKO Kokořínsko – Máchův kraj se po více než dvou stech letech opět pravidelně rozmnožují vlci.

red

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter