Jaroslav Malý: Na výskyt hub může mít vliv i postavení planet

Mělnický odborník na houby na slovo vzatý vydal novou knihu nazvanou Pozoruhodný svět hub. Jaroslav Malý říká, že se nejedná se o atlas hub v pravém slova smyslu, kniha podle něj přesto čtenáře provede celou oblastí jeho zájmu.

Co všechno čtenáři v knize najdou?

Knížka je určena pro všechny, kdo mají rádi přírodu a houby. Houbaření je totiž v Česku snad nejrozšířenější záliba. A právě pro tyto nadšence byla kniha napsána. Obsahuje 374 barevných fotografií a zmiňuje 453 druhů hub – jejich rozmnožování, použití, charakteristiku – vše je psáno velmi čtivou formou, s přídavkem humoru. A s většinou exemplářů mám vlastní zkušenost.

Na knize jsem poctivě pracoval více než dva roky – od prvotního nápadu po vydání. Nejde jen o to, knihu sepsat, ale abych mohl prezentovat to nejlepší, musím za snímky a houbami vůbec hodně cestovat, někdy i za hranice, připravit si podklady, komentáře, najít si vhodné spolupracovníky. Také hledání nakladatele není procházka růžovou zahradou – uspěl jsem až na pátý pokus, ale protože věřím, že všechno co se děje, děje se z nějakého důvodu, tak vůbec nelituji. Kniha je úžasná, výpravná a dobře se prodává. K jejímu zrodu přispěla nejedna šťastná náhoda a výsledek stojí za to.

Co vás k houbám přivedlo?

Nepovažuji tak úplně za mykologa – sám si říkám ‚houbolog‘ a stále se trochu odmítám považovat za profesionála. Houby jsou mým koníčkem od roku 1999, kdy jsem zjistil, že mě nejen baví houby sbírat a připravovat, ale rozhodně jsou to organismy, o nichž bych toho chtěl vědět co nejvíce. Začel jsem se o ně začal zajímat a nakonec mě tato záliba zcela pohltila.

Čím se zabýváte kromě vydávání odborných textů a knih?

Jezdím přednášet na základní a střední školy, trvale a delší čas spolupracuji s mělnickým muzeem, věnuji se osvětové činnosti, vydávám kalendáře pro milovníky hub, založil jsem s kolegou nový web, vytvořil houbové pexeso, radím různým časopisům, vyhledávají mě televizní štáby. Mohu se pochlubit také příspěvky do mobilních aplikací a her. Aktivně se věnuji fotografování. Musím říci, že houby změnily můj život od základu.

Dlouhodobá a výtečná je spolupráce s Regionálním muzeem v Mělníku. Od roku 2003 se v muzejní kavárně pravidelně schází zájemci o přednášky. K vidění jsou vždycky čerstvé houby, fotografie, pro zájemce je připravena i ochutnávka houbových jídel, funguje poradna a vyřešíme zde nejeden houbařský problém. Mělník je proslulý, odborníci sem zajíždějí z různých míst republiky, třeba až z Brna. Bohužel nám chybí sponzoři, proto četnost schůzek musíme pozvolna tlumit a omezujeme i další aktivity.

Mělnicko je všeobecně známé tím, že zde houby nerostou. Jaký je váš názor?

Pochopitelně jsou místa, kde se houbám nedaří a naopak jiná, kde najdete kdykoliv cokoliv. Záleží na počasí, na půdě, podloží. Některé houby rostou pouze v určitém prostředí a době, u některých o růstu rozhoduje množství srážek. A každý les nabízí jiný druh hub.

Mělnicko je známé nižšími srážkami, i to je určitě důvod, proč jsou houbařské úlovky menší. Celkově je ale pro houbaře asi nejlepší Kokořínsko, zaručené lokality ale z pochopitelných důvodů neprozradím. Je to rozsáhlá oblast, ve které se střídají podloží, biotopy, teploty, jsou zde různé typy porostů, takže se tady vyskytuje také mnoho druhů hub.

Osobně si myslím, že na výskyt hub může mít vliv i postavení planet. Je všeobecně známo, že houby rostou víc v době úplňku, ale jsem přesvědčen, že i ostatní planety mají vliv na různé druhy, alespoň je to moje malá soukromá teorie. 

Jakou houbu máte nejraději?

Potěší každý zdravý exemplář. Já nesbírám houby jako většina houbařů, hledím na ně jako na zvláštní objekty. Do lesa chodím nejraději fotit – je tam klid a na kvalitní fotografii potřebuji i dostatek času. To je pro mě relaxace.

Za asi nejkrásnější houbu považuji hlívovec ostnovýtrusný, ale to je houba v Česku velmi vzácná. Mám rád i muchomůrky – pro jejich dokonalou krásu a za absolutní špičku – po chuťové stránce – považuji opěnku měňlivou nebo ryzec smrkový. Málo se také ví, že houby jsou i léčivé – jedním z nejprospěšnějších druhů je hlíva ústřičná, u té jsou dokonce prokázány i účinky při léčbě rakoviny – právem se jí říká zázračná houba.

Dana Duchoslavová

 

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter