O fotbalovou brankářskou školu mají děti stále zájem

Daniel Hnízdil je mladý muž, který přesně ví, co chce. Miluje sport – především fotbal – a navíc není líný udělat něco pro druhé. Přestože je jako většina jeho vrstevníků vytížen, svůj čas dělí mezi rodinu zahrnující kromě manželky i tři syny a svůj koníček – sport.

Jaké byly vaše sportovní začátky?

Narodil jsem se v roce 1975 a od malička jsem miloval sport. Chtěl jsem soutěžit a vyhrávat a to mi vlastně zůstalo dodnes. Zhruba od osmi let jsem závodně hrál fotbal, nejdříve za EMĚ Mělník, a později za TDV Pšovka Mělník. Aby toho nebylo málo, ještě jsem přidal hokej za OSP. Někdy to bylo náročné, ale oba sporty jsem poctivě stíhal až do vojny. Narukoval jsem v roce 1994 a potom už jsem hrál jen fotbal za Sokol Ovčáry. Po vojně přišlo takové divoké období, kdy jsem snad každý rok byl v jiném oddíle, ale posledních pár let jsem věrný SK Mšeno.

Fotbal a hokej ale nejsou jediné sporty, ve kterých jste našel zalíbení?

Celý sportovní život mě provázel ještě futsal. Většinu kariéry jsem strávil v Olympiku Mělník, kde teď pomáhám s trénováním. Dokonce jsme na dva roky nakoukli do první futsalové ligy a jednou jsme získali i stříbrné medaile v českém poháru.

Jste úspěšný a nadšený sportovec. Jak daleko ‚padla jablka od stromu‘ – podědily lásku ke sportování vaše děti?

Samozřejmě. Nyní dělím čas mezi sport a svoje děti. Nejstarší syn Dominik skončil dorostenecká léta v Novém Strašecí a angažmá našel v mužstvu Pšovky Mělník. Další dva moji synové- jedenáctiletý Jakub a devítiletý Filip  hrají hokej za HC Letci Letňany.

Jak to všechno zvládáte – sportovní aktivity dětí se jistě musí promítnout i do vašeho života?

Hokej je strašně náročný na čas. Vlastně každý den jsme na trénincích a zápasech, a to třeba i vícekrát za den. Jenže syny sport baví stejně jako mě a víme, že je mu nutné něco obětovat.

Pro malé brankáře pravidelně pořádáte brankářskou školu. Co si pod tímto pojmem můžeme představit?

Je to vlastně brankářský kemp, který pořádám vždy dvakrát v létě a jedenkrát v zimě. Důvodem pro založení školy je fakt, že mladí brankáři zdaleka nemají takové možnosti jako hráči v poli, pro které existuje velké množství přípravných kempů. Speciální brankářské školy jsou spíše výjimkou. Ideální podmínky jsem našel ve Mšeně, ale v posledním období jsem kemp přesunul na hřiště Pšovky Mělník.

Jaký je zájem?

Do prvního kurzu pořádaného v roce 2009 nastoupilo 21 zájemců. Do Mšena přijeli malí brankáři téměř z celé republiky, někteří až z Brna. Spolu se mnou se o hochy starali dva trenéři a dva asistenti. V průběhu kempu se brankáři seznamovali s technikou chytání, zlepšení odrazové síly a s dalšími dovednostmi potřebnými pro kvalitní hru. Během toho prvního kurzu jsme absolvovali 16 tréninkových jednotek, z nichž si děti, doufám, odnesly celou řadu zkušeností.

Vzhledem k tomu, že pořádáte brankářské kurzy dál, byl ten první ročník úspěšný. Jak vidíte jejich další budoucnost?

Jsem rád, že je o brankářskou školu zájem. Každý rok obměňujeme trenéry, aby systém nebyl jednotvárný a také záleží na tom, jak je kdo pracovně vytížen. Kromě vlastní brankářské školy jsou dětem k dispozici i individuální tréninky po celý rok. Většinou na ně obětujeme víkendy. Pokud však jsou zájemci, můžeme za nimi dojet i na jejich hřiště, nemusíme působit jen na Mělníku.

Pro koho jsou tréninky a kempy určeny?

Pro každého, kdo projeví zájem – pro kluky i holky. Například nejmladší chlapci začali jako čtyřletí a chodí dodnes, zájem mají i dospělí brankáři.

Jak a kde sháníte finanční prostředky na pořádání těchto akcí? Máte k dispozici sponzory, nebo kempy hradíte například z dotací?

Kemp financuji sám, žádní sponzoři nejsou. Letní kemp stojí zájemce asi čtyři tisíce korun, podzimní zhruba polovinu. Z těchto peněz financuji tréninky, vybavení, pronájmy a ubytování, trenéry a všechno další, co je třeba.

Co plánujete v nejbližším období?

Připravuji podzimní kemp, k němuž bychom se měli se zájemci sejít od 24. do 27. listopadu na Mělníku.

Co byste na závěr vzkázal malým adeptům brankářského umění?

Malí fotbalisté by si měli uvědomit, že po jednom absolvování brankářského kempu nemohou umět všechno, a že velmi důležitá také píle, poctivost a pracovitost.

Dana Duchoslavová

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter